Je možné konstatovat, že zhruba do 40 let dostávají mrtvici častěji ženy. Příčinou jsou hormonální vlivy, které mladší muže nepostihují. Potom se začínají projevovat rizikové faktory, které potkávají spíše muže. Mluvím tady o nezdravém životním stylu, za nímž stojí kouření, alkohol, hypertenze a stres. Hraje zde roli i skutečnost, že muži obecně se dožívají kratšího věku, takže je tyto projevy potkávají dříve. „Vítězové“ v závodu o mozkové příhody v kategorii 40 až 70 let jsou muži. Pak štafetu přebírají ženy. Především ve věku nad 80 let je větší počet pacientek, což je přirozené, protože se dožívají vyššího věku. Celkově když se podíváme na počet zemřelých s tímto onemocněním, je to větší procento žen. Podíváme-li se na čísla, tak v České republice ročně zemře s mozkovou příhodou 8000 lidí, z toho jsou 4000 žen nad 80 let.

Jsou příznaky onemocnění u těchto dvou pohlaví rozdílné?

Nejsou, nejsou. Jediné co mají ženy rozdílné je vyšší výskyt žilních trombóz, které tvoří asi půl procenta všech mrtvic. Ty se právě typicky dějí ženám v souvislosti s hormonální antikoncepcí, nebo těhotným či po porodu. Pak jsou to v minimu případů bolesti hlavy u žen narůstající po dobu několika dní, než se dostaví vážné neurologické potíže. K nim patří pokleslý koutek úst, slabost ruky, nohy či porucha řeči, ta se vyznačuje neschopností zopakovat jednoduchou větu.

Můžete prosím, popsat souvislost mezi fibrilací síní a mozkovou mrtvicí?

Jde o přímou souvislost. Třetina všech mrtvic je způsobena fibrilací síní. Čím je člověk starší, je větší předpoklad, že má fibrilaci síní. U pacientů nad 80 let jich má fibrilaci zhruba 50 %.

Domníváte se, že se současná pandemie podepíše na prevenci onemocnění cév a mozku?

Určitě může. Například loni nám poklesl počet pacientů, kteří k nám dorazili o 15 %. Nejhorší je, že nepřišli ti, kteří měli tzv. přechodné ataky. Těm je třeba poskytnout pomoc co nejrychleji, aby následky byly co nejmenší. Lidé se v první fázi covidu báli chodit k lékařům a tak se snížila prevence. Zapomínalo se na hlavní pravidlo léčení mrtvice a tím je rychlost. Ta rozhoduje o budoucí kvalitě života pacientů. To vše bude to mít jistě dopad na zdraví celé populace.

Při léčení mozkových příhod se dnes používají nová přímá atikoagulancia (NOAC). Kde spatřujete největší výhody jejich používání.

Tyto léky mají nespornou výhodu, že zabraňují u pacientů po mrtvici krvácení do mozku. Dosud u tradiční léčby docházelo u 1 až 2% k úmrtí na krvácení do mozku. To je poměrně hodně. Přímá atikoagulancia tyto pacienty více chrání. Ano, říká se , že tyto léky jsou dražší, odhadem mohou pro jednoho pacienta stát zdravotní pojišťovnu až 2000 korun měsíčně. Jsem ale nesmírně rád, že už můžeme tuto novou medikaci předepisovat. Nesmíme zapomínat, že u tradičního léku Warfarin musí pacienti často chodit na odběry krve a je třeba srážlivost pravidelně kontrolovat. A to je pro zdravotnictví také zatěžující. Navíc tradiční léky mají i další vedlejší účinky a mimo jiné se při jejich užívání doporučuje nejíst zeleninu a to má také negativní vliv. Naštěstí doba přeje informovaným pacientům, a tak nelze závěrem jinak než doporučit všem jež prodělají mozkovou příhodu, aby od ošetřujících lékařů požadovali léčbu novými anikoagulancii. Konec konců jsou lidé za své zdraví odpovědní sami.