Aktuality

V chladných měsících mají lidé častěji infarkty, varují kardiologové

České noviny, 14. 12. 2021

V chladných zimních měsících, především v prosinci a lednu, zaznamenávají lékaři více případů infarktů a mrtvic. Lidé, kteří mají kardiovaskulární choroby, by se neměli náhle vystavovat mrazivému počasí a měli by se také vyvarovat velké fyzické zátěže. Novinářům to dnes řekl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Čím je zima chladnější, tím je rizikovější pro rozvoj infarktů a mrtvic. Nejvíce jich lékaři zaznamenávají v prosinci a lednu. Vyšší riziko mají podle kardiologů muži, starší pacienti a obecně ti, kteří si na infarkt "zadělávají" mnoho let. Jde o lidi, kteří mají vysoký cholesterol a krevní tlak, cukrovku a nevěnují se pravidelně fyzické aktivitě.

"Opravdu je dobré, aby se pacienti, kteří trpí například srdečním selháním nebo mají chronickou ischemickou chorobu srdeční, nevystavovali příliš rychle mrazivému počasí a aby se vyvarovali příliš velké fyzické zátěži v chladném počasí, protože to mohou být spouštěče jejich příhod," řekl Linhart. I o Vánocích, které pro spoustu lidí znamenají určité uvolnění režimu, by lidé neměli zapomínat na chronickou léčbu cukrovky či vysokého krevního tlaku.

Kardiologové také dnes zopakovali, že lidem s kardiovaskulárními nemocemi doporučují očkování proti covidu-19. Podle Linharta jsou cukrovka a ischemická choroba srdeční nejčastějšími přidruženými nemocemi, se kterými pacienti nakažení covidem umírají.

Ročně se s akutním infarktem myokardu do tuzemských kardiovaskulárních center dostane asi 14.000 pacientů, ale populace těch, kterým infarkt hrozí, je výrazně větší. "Máme asi 130.000 pacientů s aterosklerózou, kolem půl milionu pacientů s ischemickou chorobou srdeční, a když se to zkombinuje s diabetem, počet rizikových pacientů je opravdu velký," uvedl Miloš Táborský, přednosta kardiologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice.

Během epidemie covidu lidé s infarktem méně vyhledávali lékařskou pomoc, nebo přijížděli pozdě. Kardiologové proto připomínají, aby při náhlé bolesti na hrudi, dušnosti, bušení srdce, pocitech na zvracení či ztrátě vědomí ihned volali záchrannou službu. U neléčeného infarktu je v akutní fázi riziko, že pacient zemře, asi 20 až 30 procent. Pokud se mu dostane lékařské péče včas, má naopak 95procentní šanci na další kvalitní život.

Zdroj: ČTK