Aktuality

U mrtvic rozhoduje čas

Lidové noviny, 14. 10. 2020
Lidé se nejvíce bojí infarktu. V mediální hitparádě nemocí je na samém vrcholu. Ale ten lékaři dokážou velmi úspěšně zvládnout. Mozková mrtvice je minimálně stejně nebezpečná.
 
Cévní mozková příhoda, iktus nebo lidově mrtvice. Moc se o ní nemluví, ale každý den na ni jen v Česku umírají desítky lidí. „Jedna věc je závažnost onemocnění, a druhá je účinnost léčby,“ říká profesor neurologie Robert Mikulík. Působí jako vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra První neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
„Mozková mrtvice je velice závažné onemocnění, které pacienta ohrožuje nejenom tím, že může zemřít, ale může zůstat dlouhodobě, i do konce života, invalidní a připoutaný na lůžko,“ vysvětluje neurolog. „Mnoho pacientů může mít navíc poruchu komunikace.“
Jde o velmi stresovou situaci jak pro nemocného, tak rodinu nebo ošetřující personál. Léčba mozkové mrtvice je v dnešní době naštěstí velice účinná. Je dokonce jedna z nejvíce efektivních v medicíně.

Jde o minuty

„V Česku jsme na světové špici v léčbě iktu i srdečního infarktu,“ pochvaluje si Mikulík. Obě tato onemocnění vyžadují okamžitou lékařskou péči. Jakákoliv prodleva znamená snížení šance, že léčba bude účinná. Lidé však příznaky mrtvice stále podceňují. Do nemocnice se dostanou několik hodin po jejím vzniku.
„V takové chvíli už můžeme pouze řešit následky, což je daleko složitější, méně účinné a často jde o běh na dlouhou trať,“ stěžuje si lékař specialista na mrtvice. Mozková mrtvice je akutní stav, při kterém dojde k náhlé poruše krevního oběhu v mozku.
„Laicky řečeno se ucpe nebo praskne mozková tepna,“ vysvětluje Mikulík. „Část mozku nedostává kyslík a živiny, takže přestane fungovat. Příznaky se proto projevují okamžitě a náhle, z plného zdraví.“ Konkrétní projevy nemoci se odvíjí od umístění poškození.
„Když je zasaženo centrum řeči, člověk najednou mluví nesrozumitelně a zmateně,“ říká Mikulík. „Pokud je postižena oblast, která je zodpovědná za hybnost jedné poloviny těla, člověk na tuto polovinu těla ochrne.“

Rizikové faktory

Za vznikem mozkové mrtvice stojí nejčastěji ateroskleróza, neboli zneprůchodnění tepen vlivem ukládání tuků na jejich stěnách. Devadesát procent mrtvic přitom vzniká z deseti nejčastějších rizikových faktorů aterosklerózy.
Patří k nim například kouření, vysoký krevní tlak, fibrilace srdečních síní (porucha rytmu, při níž se jejich stěny nedostatečně stahují), nadváha nebo diabetes („cukrovka“). Všechny tyto problémy poškozují tepny v mozku nebo jiným způsobem zvyšují šanci vzniku krevní sraženiny, která následně mozkovou mrtvici způsobí.
„U mladých pacientů jsou příčiny vzniku mozkové mrtvice odlišné,“ popisuje Mikulík. „Často jde např. o poranění tepny v důsledku prudkého pohybu hlavou nebo poruchy krevní srážlivosti podpořené kouřením, antikoncepcí nebo užívám drog.“
Kohokoliv, kdykoliv
Mrtvice může postihnout prakticky kohokoliv a kdykoliv. Některé skupiny pacientů jsou však přece jen více ohrožené. „Nejvyšší výskyt je však u lidí nad 65 let. S přibývajícím věkem pravděpodobnost vzniku rapidně roste,“ říká Mikulík.
„Obecně jsou nejohroženější skupinou lidé, u kterých se setkává několik rizikových faktorů naráz,“ dodává. Při mozkové mrtvici znamená čas vše. Čtvrtina lidí po záchvatu zemře, u zbývajících je velké riziko trvalého postižení.
Mozek je totiž extrémně citlivý na přísun kyslíku a živin. Když je nedostává, tak v průměru každou minutu odumírají zhruba dva miliony mozkových buněk.
Proto také platí, že čím dřív začnou odborníci s léčbou, tím větší oblast mozku zachrání. Důležité tedy je včas poznat, že k ataku mrtvice došlo.

Metoda FAST

Jenže to nemusí být zrovna snadné. „Mrtvice se může projevovat rozličnými symptomy, které se objeví náhle, z plného zdraví. Ve většině případů se ale projeví některým ze tří hlavních příznaků, vysvětluje Mikulík. „Člověk si je může zapamatovat pomocí takzvané metody FAST – Face, Arm, Speech, Time.“
Jedná se o ochabnutí části obličeje (Face), především ústního koutku (skles), nemožnost hýbat horní končetinou (Arm) či dolní končetinou na jedné polovině těla a nesrozumitelná, zmatená řeč (Speech).“
V akutní fázi je nejdůležitější postiženému ihned zavolat záchranku na čísle 155. Čím dříve se dostane do lékařské péče, tím vyšší je šance na jeho uzdravení (Time). „Jako laik přivoláním záchranky uděláte maximum – jedná se o naprosto zásadní krok, kterým skutečně můžete zachránit život,“ připomíná brněnský lékař.

Když už se to stane…

Poměrně častou příčinou vzniku mrtvice bývá nepravidelnost srdečního rytmu, například už zmíněná fibrilace síní. „V případě fibrilace srdečních síní dochází ke stagnaci krve v srdeční síni a k tvorbě krevních sraženin,“ vysvětluje Mikulík. „Ty se v jeden moment uvolní a docestují do mozku, kde ucpou tepnu.“
Fibrilace síní se projevuje nepravidelností srdeční frekvence. Proto je důležité, aby si zejména starší lidé občas změřili vlastní tep. V případě, že bude nepravidelný, stačí k potvrzení diagnózy pouze EKG.
„Prevence potom spočívá v podávání léků, které ředí krev, a tato forma prevence je velmi účinná,“ líčí Mikulík. Pokud k mrtvici přece jen dojde, léčba začíná okamžitě. První léčebné postupy aplikuje už posádka sanitky.
Léčba začíná v sanitce
„Díky výborné spolupráci se záchranáři jsou iktová centra informována o příjezdu pacienta dopředu,“ popisuje Mikulík. To umožňuje, aby lékař byl na příjezd pacienta připraven např. tím, že si přečte informace z předchozích kontrol pacienta v nemocnici. Po příjezdu by již nemělo docházet k žádnému zdržení.
Optimální je, když záchranná služba přiveze pacienta přímo na počítačovou tomografii. Po krátkém neurologickém vyšetření čeká nemocného zobrazení mozku. Hned poté se lékaři začnou pokoušet odstranit krevní sraženinu.
Zkouší to napřed pomocí léků (tzv. trombolýza), pak mechanicky pomocí katetru. Katetr je tenká ohebná trubička, která se zavádí dovnitř těla. „Čas od přijetí pacienta do podání trombolýzy je v ČR v průměru pouze 25 minut, v naprosté většině zemí včetně USA to je kolem 60 minut,“ pochvaluje si specialista na mrtvice.