Aktuality

Top témata Evropské kardiologické společnosti roku 2019

Medical Tribune, 22. 1. 2020

Tiskové zprávy jak z odborných časopisů ESC (European Society of Cardiology), tak z kongresů, které přinesly v roce 2019 nejvíce titulků v médiích, se týkaly nejčastěji problematiky životního prostředí a životního stylu. Zde je přehled těch, které generovaly největší mediální pokrytí na celém světě.

Čas, kdy jdeme spát, je nejlepší dobou k užívání léků na krevní tlak: 1 404 citací (European Heart Journal)

Dosud největší studie (Hygia Chronotherapy Trial) potvrdila, že lidé s vysokým krevním tlakem, kteří užívají všechna svá antihypertenziva najednou před spaním, mají lépe kontrolovaný krevní tlak a výrazně nižší riziko úmrtí nebo kardiovaskulárního onemocnění ve srovnání s těmi, kteří užívají léky ráno. 
 
Ve studii bylo randomizováno 19 084 pacientů, kteří užívali léky buď při probuzení, nebo před spaním; byli sledováni po dosud nejdelší dobu – v průměru více než šest let. Ukázalo se, že pacienti, kteří užívali léky před spaním, měli téměř poloviční (o 45 procent nižší) riziko úmrtí nebo postižení infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou, srdečním selháním nebo potřebou koronární revaskularizace ve srovnání s pacienty, kteří užívali léky po probuzení. Podrobná analýza ukázala, že riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin bylo sníženo o 66 procent, riziko infarktu myokardu kleslo o 44 procent, koronární revaskularizace o 40 procent, srdečního selhání o 42 procent a CMP o 49 procent.
 
„Současné pokyny pro léčbu hypertenze nezmiňují ani nedoporučují žádnou preferovanou dobu užívání léků. Ranní užívání bylo nejčastějším doporučením lékařů na základě zavádějícího cíle snížit ranní krevní tlak. Nicméně již dříve projekt Hygia zdůraznil, že průměrný systolický krevní tlak v době spánku je nejvýznamnějším a nezávislým ukazatelem rizika kardiovaskulárních chorob, bez ohledu na to, zda je krevní tlak měřen v době bdělosti či v ordinaci lékaře. Navíc neexistují žádné studie, které by prokazovaly, že léčba hypertenze ráno zlepšuje snížení rizika kardiovaskulárních chorob,“ uvedl vedoucí projektu prof. Ramón Hermida, University of Vigo, Španělsko.
 
Výsledky studie podle něho jasně potvrzují, že pacienti, kteří běžně užívají antihypertenziva před spaním, mají oproti pacientům užívajícím léky po probuzení lépe kontrolovaný krevní tlak a zejména výrazně snížené riziko úmrtí nebo onemocnění srdce a cév. Data z ambulantního sledování krevního tlaku potvrdila, že pacienti užívající léky před spaním měli výrazně nižší průměrný krevní tlak jak v noci, tak během dne a jejich krevní tlak klesal více v noci ve srovnání s pacienty užívajícími léky při probuzení. Progresivní pokles nočního systolického krevního tlaku během sledovacího období byl nejvýznamnějším prediktorem sníženého rizika kardiovaskulárních chorob.
 
Podle prof. Hermidy zjištění ukazují, že poklesy průměrných hodnot krevního tlaku v noci ve spánku, nikoli hodnoty krevního tlaku ve dne nebo měřeného na klinice, patří k nejvýznamnějším markerům kardiovaskulárního rizika. Proto by nepřetržité ambulantní sledování krevního tlaku mělo být doporučeným způsobem diagnostikování skutečné arteriální hypertenze a posouzení rizika KVO. „Kromě toho snižování průměrného systolického krevního tlaku ve spánku a zvyšování relativního poklesu krevního tlaku v době spánku směrem k normálnějším hodnotám jsou významně protektivní, což představuje společný nový terapeutický cíl pro snížení kardiovaskulárního rizika,“ uvedl s tím, že v současné době projekt Hygia zkoumá, jaké hodnoty krevního tlaku ve spánku jsou pro snížení kardiovaskulárního rizika nejoptimálnější.

Čištění zubů chrání srdce: 750 citací (European Journal of Preventive Cardiology)

Již dříve výzkum naznačil, že špatná ústní hygiena vede k bakteriím v krvi a způsobuje zánět v těle. Tento zánět pak zvyšuje riziko fibrilacesíní a srdečního selhání. Nová studie zkoumala souvislost mezi ústní hygienou a těmito dvěma onemocněními.
 
Retrospektivní studie zahrnovala 161 286 účastníků korejského národního systému zdravotního pojištění ve věku 40 až 79 let bez fibrilace síní nebo srdečního selhání v anamnéze. Účastníci podstoupili rutinní lékařské vyšetření v letech 2003 až 2004. Byly shromážděny informace o výšce, hmotnosti, laboratorních testech, nemocech, životním stylu, zdraví ústní dutiny a dodržování ústní hygieny.
 
Během sledování trvajícího v průměru 10,5 roku se u 4 911 (3,0 %) účastníků vyvinula fibrilace síní a u 7 971 (4,9 %) se objevilo srdeční selhání. Během této doby bylo čištění zubů třikrát nebo vícekrát denně spojeno s rizikem fibrilace síní nižším o 10 procent a rizikem srdečního selhání nižším o 12 procent. Zjištění byla nezávislá na řadě faktorů včetně věku, pohlaví, socioekonomického stavu, pravidelného cvičení, konzumace alkoholu, indexu tělesné hmotnosti a komorbidit, jako je hypertenze. I když studie nezkoumala mechanismy, jednou z možností je, že časté čištění zubů snižuje množství bakterií v subgingiválním biofilmu (bakterie žijící v prostoru mezi zuby a dásněmi), čímž brání jejich translokaci do krevního řečiště.
 
Hlavní autor dr. Tae‑Jin Song z Ewha Womans University v Soulu v Koreji poznamenal, že analýza byla omezena na jednu zemi a jako observační studie neprokazuje příčinnou souvislost. Poznatkům však dodává na síle délka pozorování i velikost sledované skupiny. Ačkoli je podle odborníků zatím příliš brzy doporučit čištění zubů pro prevenci fibrilace síní a městnavého srdečního selhání, role zánětu při výskytu kardiovaskulárních chorob je čím dál zřejmější. Pro definování strategií veřejného zdraví jsou však nezbytné intervenční studie.

Konzumace ořechů je spojena s nižším rizikem fatálního infarktu a cévní mozkové příhody: 351 citací (ESC Congress 2019 spolu se Světovým kardiologickým kongresem)

Podle prezentovaných výzkumů je konzumace ořechů nejméně dvakrát týdně spojena se 17procentním poklesem rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. „Ořechy jsou dobrým zdrojem nenasycených tuků a obsahují málo nasycených tuků. Mají také bílkoviny, minerály, vitaminy, vlákninu, fytosteroly a polyfenoly, které prospívají zdraví srdce,“ uvedl autor studie dr. Noushin Mohammadifard z Isfahanského institutu kardiovaskulárního výzkumu v Íránu. Studie zkoumala souvislost mezi konzumací ořechů a rizikem kardiovaskulárních chorob a úmrtí v íránské populaci celkem 5 432 dospělých ve věku od 35 let bez kardiovaskulárních chorob. Příjem ořechů, včetně vlašských ořechů, mandlí, pistácií, lískových ořechů a semen, byl hodnocen pomocí ověřeného dotazníku o četnosti potravin.
 
Během průměrného 12letého sledování došlo k 751 kardiovaskulárním příhodám (594 koronárních srdečních chorob a 157 cévních mozkových příhod), 179 kardiovaskulárním úmrtím a 458 úmrtím ze všech příčin. Ukázalo se, že konzumace ořechů dvakrát nebo vícekrát týdně byla spojena s o 17 procent nižším rizikem kardiovaskulární úmrtnosti ve srovnání s jejich konzumací pouze jednou za dva týdny. Směrnice ESC uvádějí 30 gramů nesolených ořechů denně jako jednu z charakteristik zdravé výživy, přičemž berou v úvahu jejich vysokou energetickou hodnotu.