Tiskové zprávy

2020

„Zrychlené srdce“ krotí moderní léky

Jsou účinnější a bezpečnější, ale málo dostupné.

Antikoagulant                                                          

Praha, 24. března 2020 - Zdravé srdce bije v pravidelném rytmu. Tlukot jako od začínajícího bubeníka garážové kapely je důvod k pozornosti, může totiž značit fibrilací síní. Pacienti s tímto druhem srdeční arytmie mají 5krát vyšší riziko cévní mozkové příhody (tzv. mrtvice). A fibrilace síní má dokonce 20 % případů mozkových mrtvic přímo na svědomí. V Česku žije odhadem půl milionu lidí s fibrilací síní, každý rok jich přes 11 tisíc přibude. Rizika zmírňují léky na ředění krve. Ty moderní však užívá jen zlomek pacientů.

Co je to antikoagulační léčba

prevenci cévní mozkové příhody (způsobené fibrilací síní), pacientům pomáhá tzv. antikoagulační léčba, která snižuje srážlivost krve a zabraňuje vzniku sraženin. Tradiční léky ovšem od pacientů vyžadují přísnou dietu a minimálně jednou měsíčně testování srážlivosti krve (Quickův test) kvůli případné úpravě dávkování. Moderní tzv. „NOAC“ (nová orální antikoagulancia) jsou podle lékařů účinnější, bezpečnější a nenáročné. Přesto je užívá pouze 24 % pacientů s diagnózou fibrilace síní. Největší překážkou většímu rozšíření je fakt, že je lékaři nemohou napsat pacientům rovnou, ale až v „druhé linii, tedy až ve chvíli, kdy nevyhovují tradiční léky. „V současné době musí pacient absolvovat nejdříve léčbu tradičními léky na ředění krve. Až když ji nelze udržet nebo jinak nevyhovuje, můžeme předepsat NOAC. V tuto chvíli je pro nás klíčové dostat léky mezi co nejvíce lidí, ale obávám se, že debata o uvolňování preskripčních omezení se kvůli ekonomickým důsledkům pandemie může výrazně zpomalit,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. Podle něj jsou tyto moderní léky například v Německu běžně dostupné a již téměř vytlačily tradiční léčiva. „NOAC jsou účinnější, jejich síla se projevuje v nižším výskytu ischemických příhod neboli mrtvic, ale také vyšší bezpečnosti. Jejich uživatelé nemají tolik krvácivých příhod, ke kterým dochází v důsledku přílišného zředění krve,“ říká prof. Linhart, DrSc.

Výhody antikoagulancií

V období let 2010–2018 tyto léky pacientům ušetřily 784 akutních stavů typu cévní mozkové příhody nebo infarktu. „Pokud by všichni lidé s diagnózou fibrilace síní měli nasazené NOAC, ušetřili bychom pacientům v daném období přes 4 300 těchto stavů. Každý takový případ navíc zdravotnictví stojí řádově stovky tisíc korun,“ dodává MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. V roce 2017 se na léčení cévních mozkových příhod a následnou péči v Česku vydalo 10 miliard korun. Rozšíření léčby podle MUDr. Doležala zatím brání nedosažená dohoda o úhradě mezi zdravotními pojišťovnami, Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a výrobci.

Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou smrti na světě. V Česku ji každý rok prodělá na 40 tisíc lidí, z toho více než čtvrtina na ni zemře. Často právě kvůli krevním sraženinám, které v srdci vznikají v důsledku arytmie a následně putují krevním řečištěm ze srdce do mozku. „Lidé bohužel riziko fibrilace síní často podceňují, podle průzkumů až 40 % nemocných v Evropě o své diagnóze ani neví a 20 % lidí s diagnózou v Česku pak nemá žádnou léčbu. Je přitom doslova životně důležité, aby lidé s příznaky navštívili svého lékaře a následně dodržovali případnou léčbu. Navíc čím bude léčba jednodušší a nebude vyžadovat časté kontroly u lékaře, tím lépe. Ukázala to pandemie, kdy pacienti se buď k lékaři báli jít kvůli nákaze, nebo byl jejich lékař pouze na telefonu,“ říká PhDr. Ivana Plechatá, ředitelka organizace Průvodce pacienta, která na rizika upozorňuje. Podle ní mezi nejčastější příznaky fibrilace síní patří nepravidelné, rychlé bušení srdce, svíravý pocit na hrudi nebo únava.

Celou tiskovou zprávu si můžete stáhnout a přečíst zde.


 

Nevyužíváme klinický a ekonomický potenciál nových antikoagulancií

MUDr. Tomáš Doležal,  iHETA

V České republice, stejně jako v jiných zemích vyspělého světa, vzrůstá v důsledku stárnutí populace počet pacientů s kardiovaskulárními onemocněními, fibrilaci síní nevyjímaje. Mezi lety 2014 a 2018 vzrostl podle údajů ÚZIS jejich počet ze 186 tis. na 233 tis. Z tohoto počtu je jen malé procento léčeno novými antikoagulancii (NOACy), něco kolem 30 %. Stále je ještě většina pacientů léčena warfarinem, který je méně účinný a méně bezpečný.

Čím nahradit warfarin?

Již nyní mělo nahrazení warfarinu u cca jedné třetiny pacientů s fibrilací síní významné dopady na zdraví a délku života. Z našich analýz vyplývá, že došlo k zabránění 784 závažných cévních příhod a bylo získáno více než 3 600 let života. Pokud by se novými antikoagulancii léčilo 100 % pacientů, kteří by podle registrační indikace léčeni býti mohli, došlo by k výrazným pozitivním zdravotním benefitům.

Při maximálním využití bychom zabránili 4 354 cévním příhodám, získali více než 20 tis. let života (LYG) a téměř 30 tis. let života v maximální kvalitě (QALY).

Celou tiskovou zprávu si můžete stáhnout a přečíst zde.


 

Příběh paní K.: Po dlouholetých obtíží nyní užívá života i vnoučat

Paní K. (81 let, Praha) začala cítit potíže se srdcem cítit už v 38 letech. Říká, že teprve o mnoho let později lékaři přišli na to, že už v tak brzkém věku prodělala infarkt. „Tehdy to ale nebrali vážně a já jej tzv. rozchodila,“ vzpomíná. Srdce ji bolelo stále, v polovině 90. let jí lékař řekl, že má anginu pectoris, a dal jí nitroglycerin.

V dubnu roku 2010 se srdce opět ozvalo – paní K. měla pocit, jako by místo něj měla v hrudi zavřeného motýla, který třepotá křídly. „Skončila jsem rovnou v nemocnici s fibrilací síní a řekli mi, že mám brát anopyrin,“ uvádí. I po opuštění nemocnice se paní K. stále špatně dýchalo. Říká, že chodila deset metrů za manželem, protože jí nestačil kvůli špatnému srdci dech. Dokonce se přestěhovali – z prvního patra rodinného domku do přízemí, protože paní K. nemohla kvůli dušnosti vyjít schody. O sedm měsíců později ji odvezli do nemocnice znovu – dostala cévní mozkovou příhodu, kterou fibrilace způsobují.

„V tu dobu jsem chodila ke kardioložce, ale ta moje potíže nebrala příliš vážně, a předepisovala mi jen léky na vysoký tlak a betablokátory. Protože mi bylo čím dál hůře změnila jsem lékaře a ten mě poslal na operaci chlopní a poté nasadil warfarin,“ popisuje svoje srdeční trable paní K.

Řešením jsou antikoagulancia

S warfarinem si mírně řečeno nesedla. „Měla jsem velké zažívací potíže, nemluvě o tom, že jsem kvůli němu musela vysadit salát, brokolici a špenát a přesně tyto potraviny miluji a byla jsem zvyklá je jíst od dětství. Také jsem chodila pravidelně na tzv. quicka, kde mi lékař kontroloval srážlivost,“ říká paní K. A protože je novinářka a ráda se pídí po novinkách, narazila na moderní léčbu tzv. antikoagulancia. „Šla jsem rovnou ke kováři – v tomto případě ke známému kardiologovi a ten mi léčbu změnil,“ doplňuje paní K. Poté, co přešla na léky, které nevyžadují jídelní omezení ani pravidelné testy, ulevilo se jí. „Už chodím deset kroků před manželem a užívám si šesti vnoučat a sedmi pravnoučat,“ uzavírá s tím, že má štěstí na obětavého manžela, který jí se vším pomáhá.

Celou tiskovou zprávu si můžete stáhnout a přečíst zde.