Aktuality

Srdce se zvláštní péčí

MF DNES, 19. 2. 2020
Zaměstnanci Škody jsou v centru zájmu lékářů a vědců. V rozsáhlé studii zkoumají jejich srdce.
 
Když se v září 1948 v americkém Framinghamu nechal zapsat první dobrovolník, věděli lékaři o příčinách srdečních chorob jen málo.
Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ale neustále rostla. O třiadvacet let později se přihlásila druhá generace dobrovolníků, více než pět tisíc dospělých dětí původních účastníků. Následovaly další generace.
Takzvaná Framinghamská studie se za dobu svojí existence stala fenoménem a znamenala průlom ve výzkumu rizik kardiovaskulárních onemocnění. Třeba prokázala, že kouření zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční, fibrilace síní zkracuje život nebo že fyzická aktivita naopak rizikům srdečních chorob předchází.
A pokračuje dodnes. Střih a přesun do českých reálií...
S podobnou myšlenkou, vytvořit rozsáhlou studii, přišel před časem tým českých lékařů Nemocnice Na Homolce. Jejich cílem je vyšetřit všechny zaměstnance mladoboleslavské automobilky Škoda a zjistit, jaké je u nich riziko srdečního onemocnění či jiných chorob, a případně lidi začít včas léčit. Vyvinuli kvůli tomu speciální preventivní program, který je u nás v péči o zaměstnance nejspíš unikátní. „Máme ambici udělat podobnou studii, protože česká populace je jiná. Chtěli bychom prokázat, že se mění epidemiologická situace v Čechách a jaké parametry k různým změnám vedou,“ vysvětluje primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil.
V prvním roce je v plánu vyšetřit pět tisíc lidí, přibližně stejné množství by pak mělo projektem projít i v dalších letech. Pilotní testování začalo loni v červnu. „Předpokládáme, že program bude mít nesporně benefity, a to jak zlepšení zdravotního stavu vyšetřených účastníků, tak i významný epidemiologický a vědecký přínos,“ dodává vedoucí lékařka Ambulance preventivní kardiologie Nemocnice Na Homolce Lenka Pavlíčková.

Kouříte? Pijete? Zažíváte stres?

V praxi by měl projekt vypadat tak, že každý zaměstnanec mladoboleslavské automobilky nejdřív vyplní dotazník. V něm se zjistí, jakým rizikům srdečně-cévních onemocnění je vystaven, jaký je jeho životní styl, tedy jestli kouří, sportuje, jak velkou míru stresu zažívá. Lékaře ale zajímají i pracovní rizika, třeba zda pracuje v noci, v hlučném prostředí nebo jestli je jeho práce fyzicky náročná. Součástí je i zjišťování zdravotní historie jeho rodiny.
„Součástí vyhledávání rizikových osob je i fyzikální vyšetření praktickým lékařem, který ze změření některých tělesných parametrů a ze vzorku krve posoudí současný zdravotní stav a riziko vzniku a dalšího průběhu srdečně-cévních onemocnění,“ popisuje další část výzkumu ředitel zdravotního odboru Zaměstnanecké pojišťovny Škoda Petr Šmach.
Pokud se při této „selekci“ objeví u někoho zdravotní problém, půjde nejdřív na vyšetření na interní oddělení krajské Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi, kde se udělá třeba EKG... Ještě užší skupinka lidí se pak dostane i k ultrazvuku srdce, 24hodinovému monitoringu krevního tlaku či ergometrii, což je vyšetření, kdy lékaři sledují práci srdce při zátěži. „Složitější metody, jako je srdeční katetrizace, která zjišťuje zejména stav cévního zásobení srdce, a další specializované diagnostické a terapeutické zákroky budou po dohodě prováděny v Nemocnici Na Homolce,“ dodává lékařka Lenka Pavlíčková.

Monica začala za socialismu

Cíle, kterých chtějí lékaři se zaměstnanci Škodovky dosáhnout, se ale podobají nejen přelomové americké studii, ale také o něco mladší mezinárodní studii Monica, za kterou stojí Světová zdravotnická organizace. Monica byl velmi rozsáhlý projekt, který zahrnul tisíce pacientů z více než dvaceti zemí světa včetně tehdejšího Československa. Mezi léty 1985 a 1992 se týkal šesti okresů.
A zatímco v polovině 90. let ve světě projekt skončil, u nás na něj navázala ještě tři šetření v dalších devíti okresech nazvaná post-MONICA. Bylo to hlavně proto, že po převratu se výrazně změnil životní styl Čechů a začala klesat úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění. „K velkým změnám docházelo v kardiologické péči. Byla zavedena řada nových léků a léčebných postupů, rozvíjela se srdeční chirurgie, zlepšovala se kontrola a léčba vysokého krevního tlaku,“ komentuje výsledky následné studie Jan Bruthans z I. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Na druhé straně post-MONICA podle něj prokázala například významný nárůst obezity, úbytek pohybu či zvýšení výskytu cukrovky.