Aktuality

Srdce kontra mráz

Rytmus života, 27. 1. 2020
Zima nepřeje chronicky nemocným lidem. Při nízkých teplotách by měli zpozornět také kardiaci. I když jsou zvyklí na fyzickou činnost, byť vždy lehčí, v chladných dnech by si měli dát pozor i na nenáročné práce.
 
Když se vypravíme do zimy, tělo se začne bránit ztrátám tepla. Zúží některé cévy, což může způsobit zvýšení krevního tlaku, ale také vyšší zatížení srdce, které musí pumpovat krev i do takto zúžených krevních cest. Pokud je již dlouhodobě postiženo nemocí, nemusí tento úkol zvládnout. Pak hrozí dokonce infarkt nebo náhlé srdeční selhání.
Chladno také zvyšuje riziko poruch srdečního rytmu, tedy arytmií. To není maličkost, některé typy arytmií nás mohou ohrozit na životě. Patří k nim například fibrilace síní, při které se srdeční síně místo pravidelného pohybu pouze chvějí. Část krve v nich proto zůstává, sráží se a při vypuzení může ucpat některou z mozkových cév. Důsledkem bývá mozková mrtvice čili cévní mozková příhoda. Podle Americké kardiologické společnosti vzrůstá v zimním období její riziko mezi lidmi, kteří trpí fibrilací síní, až o 19 procent!
 
Pro netrénované jedince nebo kardiaky je rizikem i obyčejné odhazování sněhu. Kombinuje totiž negativní vliv chladu s vysokými nároky na srdeční činnost. Zvlášť vysokým rizikem je tato činnost samozřejmě pro netrénované kardiaky. Jestliže lidé se srdečním onemocněním nemají nikoho, na koho by tuto práci mohli »delegovat«, je naprosto nezbytné pracovat pomalu a s přestávkami. Jakmile se i jen málo zadýchají, je třeba udělat přestávku. Kardiaci se prostě musejí smířit s tím, že to, co zvládne zdravý soused za čtvrt hodiny, oni budou dělat podstatně déle, možná až několik hodin.
Podobné je to i s jinými pracemi, jako je třeba štípání dříví (stojí za to uvažovat o štípačce). Hodně by měli zvážit rychlé procházky nebo jízdu na běžkách v mrazivém počasí.
 
Kardiak, který je zvyklý se v mezích možností pohybovat, by si měl spíš zacvičit v interiéru. Pomalejší a kratší procházky, pokud není smog, však lze doporučit. Je ale vhodné nevdechovat přímo mrazivý vzduch, třeba si zakrýt ústa šálou.
 

Zimní zásady kardiaka

- Být v pravidelném kontaktu se svým kardiologem, znát svůj aktuální zdravotní stav a veškeré plánované tělesné aktivity s lékařem předem konzultovat (nejen v zimě).
- Při pobytu venku být dostatečně oblečen, a to včetně pokrývky hlavy, aby se co nejméně ztrácelo tělesné teplo.
- Jestliže je opravdu nezbytné vykonávat namáhavou činnost, je nutné dělat pravidelné a dostatečně dlouhé přestávky.
- Vyhnout se alkoholu.
- Nepřejídat se před odchodem do zimy, nepít kávu a nekouřit, aby kvůli tomu nedošlo ke zvýšení krevního tlaku.
- Nebýt zbytečně dlouho venku v období, kdy jsou zvýšené hodnoty smogu.
- Dušnost, bolest na hrudi nebo závratě znamenají, že je naprosto nutné okamžitě ukončit činnost a vyhledat lékaře!
 

SNÍŽENÁ TEPLOTA

Zatímco vysoká teplota nás automaticky pobídne k tomu, abychom zjistili, co ji způsobilo, a patřičně reagovali, snížená teplota nám může připadat v pohodě. Ale není to tak. Může za ní být snížená funkce štítné žlázy, což je provázeno také zimomřivostí. Podchlazení ovšem způsobuje nesprávné fungování srdce, nervové soustavy a dalších orgánů, což může vést k srdečnímu selhání, dokonce hrozí smrt. Mezi typické příznaky podchlazení patří třes, slabý puls, zmatenost, poruchy řeči i chování.
Také sepse čili otrava krve se může projevit sníženou tělesnou teplotou. Pokud jsme se někde poranili a místo horečky nám teplota klesla, je to na okamžitý lékařský zásah. Snížením teploty může tělo reagovat na šok. Když se podchladíme, je samozřejmé, že teplota klesá. To se nám snadno stane v mrazu, pokud se »zahříváme« alkoholem. Ten nás totiž zahřeje jen nakrátko a pak se organismus naopak snáze zchladí, protože se stáhnou cévy, které předtím alkohol roztáhl. Problémy znamená už celková tělesná teplota pod 33 °C, pod 30 °C mohou být následky skutečně vážné..