Aktuality

Profesor Linhart o dopadech COVID-19: Země a lidé zchudnou. Klesající křivky kardiovaskulární morbidity a mortality se mohou otočit

Zdravotnický deník, 3. 4. 2020
Epidemie COVID-19 a opatření vlády, která mají zabránit jejímu šíření, dopadají na péči o pacienty s jinými onemocněními. Čeští lékaři dosáhli v posledních letech řadu úspěchů ve snižování nemocnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci, ale to se nyní může změnit. Jaké následky může mít odkládání plánovaných výkonů a vůbec ekonomická krize vyvolaná COVID-19 v kardiologii, na to jsme se zeptali profesora Aleše Linharta, předsedy České kardiologické společnosti a přednosty 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie, VFN a 1. LF UK.
 
Jaké specifické bezprostřední dopady má pandemie na kardiologii/kardiology?
Současná epidemie ovlivňuje chod kardiologie a život kardiologů značně. Omezili jsme elektivní programy a lze očekávat, že se to časem projeví na nárůstu komplikací. Zejména v ambulantním sektoru není dostatek ochranných pomůcek a tak není vyloučeno, že se nemocní, kterým se nedostane preventivního ambulantního ošetření, budou objevovat s akutními komplikacemi na urgentních příjmech přetížených nemocnic, kde je navíc extrémní riziko, že budou infikováni. Není nutno zdůrazňovat, že jde o velmi křehké nemocné s vysokým rizikem komplikací COVID-19.
 
Jaké výzvy přináší pandemie kardiologii jako oboru? Bude muset najít odpovědi na nějaké medicínské otázky, které mají přímou souvislost s COVID-19?
COVID-19 má dopady na kardiovaskulární systém jednak nepřímé, jednak přímé. Je zjevné, že pneumonie nebo ARDS vedoucí k hypoxémii mohou vést k oběhovému zhroucení. Je ale rovněž evidentní, že SARS-CoV-2 napadá myokard i přímo. Více jak třetina všech těžkých nemocných má elevaci troponinu svědčící pro myokardiální poškození. Ani mezi lehčími průběhy není elevace troponinu vzácností. Tito nemocní se budou objevovat na koronárních jednotkách a my, krom nespecifické léčby, zatím nemáme prostředky jak nemoc na této úrovni ovlivnit.
Na jeden aspekt celé epidemie se zapomíná. Ekonomické dopady budou astronomické. Země a lidé zchudnou. A socioekonomická úroveň je jedním z velkých hráčů na poli kardiovaskulárního rizika. Naše klesající křivky kardiovaskulární morbidity a mortality, jejichž dosažení stálo mnoho úsilí, se tak najednou mohou otočit zpět vzhůru. Obávám se, že tento dopad je skoro nevyhnutelný abudeme s ním konfrontováni v řádu několika let.
 
Jak jsou kardiologická pracoviště zasažena organizačními opatřeními v nemocnicích? Jak se projevuje pandemie u ambulantních specialistů v kardiologii? Jaké vidíte největší hrozby? Vidíte i nějaké příležitosti?
Ambulantní specialisté jsou bohužel skupinou, která je na distribučním seznamu ochranných pomůcek až poměrně nízko. Kolegové z preventivních důvodů omezili elektivní péči, což ale má dopady jak na nemocné, tak na jejich ambulance. Jakkoli se všichni snaží, aby komplikované nemocní nezůstali bez ošetření, není to stejná dostupnost jako v době před epidemií. Navíc ekonomika provozu ambulantní praxe je neúprosná a je jasné, že jim ztráty nebudou zcela kompenzovány.
Další dopad vidíme již nyní na preventivních opatřeních u akutních nemocných. U akutních koronárních syndromů, plicních embolizací, aortálních disekcí jde často o minuty. Již se objevily i mezinárodní publikace, které prokázaly, že nutnost kroků k ochraně personálu vede k prodloužení intervalů jak přednemocniční, tak nemocniční péče. Výsledky akutních intervencí tak nemusí být tak dobré jako před epidemií. Problém bude jistě přetrvávat alespoň do doby dostatku ochranných osobních prostředků, dostupnosti testů a do nastavení plynulé péče zvyklé na nemocné s COVID-19.
 
Obáváte se, že ekonomické důsledky pandemie mohou zbrzdit/zastavit dostupnost péče z důvodu zbrzdění/zastavení financování nejpokročilejší léčby a terapií? V jakých oblastech?
Již jsem zmínil ekonomiku ambulantních praxí, ale totéž se týká velkých nemocnic. Jejich příjmy z elektivních výkonů jsou pryč, akutní péče je velmi nákladná, nemluvě o extrémních cenách, které se nyní platí byť i jen za obyčejné respirátory.
Zcela nepochybně poklesnou příjmy pojišťoven a jsem přesvědčen, že celkem logicky se to dříve nebo později projeví na nutnosti šetřit. Je otázkou kde k tomu dojde, může jít jako o vysoce nákladnou centrovou léčbu vzácných onemocnění, ale i o celkem běžné léky, kde jsme doufali v uvolnění preskripčních omezení, ke kterým nyní nejspíše docházet nebude.
 
Spolupodepsal jste výzvu odborníků kuřákům, aby využili současnou krizi s COVID-19 a přestali s kouřením. Výzva je podložena poklesem několika tisíc hospitalizovaných po zavedení nekuřáckých veřejných prostor. Může podobnou roli podle Vás sehrát i masivnější přechod dosavadních kuřáků na alternativy (elektronické cigarety azahřívaný tabák)? Mohlo by i to v době pandemie pomoci?
Poškození plic z COVID-19 je často extrémní a je jasné, že každé další poškozování jej jedině agravuje. Pokud jde o omezení rizik, je jistě nejlepší nekouřit, ale z hlediska obsahu škodlivin je vaping nebo zahřívaný tabák daleko méně škodlivý. Tato strategie – tedy přechod na elektronické alternativy – se ne nadarmo označuje někdy jako „harm reduction strategy“ a pro plíce to platí dvojnásob.