Aktuality

Prof. Neužil: Ve srovnání se zdravým člověkem je kardiak chřipkou ohrožen na životě až 30x víc

Právo, 27. 1. 2020
Mají se kardiaci bát chřipky, co jim v zimě hrozí a jak se pozná infarkt? Co v takovém případě dělat? Smějí kardiaci sportovat a pít alkohol? Na tyto a další otázky v rozhovoru pro Právo odpovídá světově uznávaný kardiolog profesor Petr Neužil, primář kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.
 
Co je pro kardiaky horší – léto, nebo zima?
Extrémní teploty obecně představují pro lidi s nemocným srdcem, tedy kardiaky, zvýšené riziko vzniku srdečních příhod nejrůznějších typů. Kardiaky ale ovlivňují zvláště prudké změny počasí a pak jejich extrémní podoby, tj. velká vedra a také mráz.
Chlad a mráz ohrožují tyto pacienty mnohem více než extrémní teplo. V extrémní zimě mohou pociťovat například zvýraznění bolestí na hrudi (angina pectoris), dušnost, zhoršení arytmie či jiné projevy srdeční choroby.
 
K čemu vede mrazivé počasí?
Mrazivé počasí nebo ještě hůře mrazivé větrné počasí vede k výraznějšímu stažení cévní stěny, a tedy i tepen, které vyživují srdeční sval. Jestliže ty nejsou ani v běžných podmínkách dobře průchodné a mají kvůli ateroskleróze snížený průtok krve, hrozí v chladu větší riziko jejich kritického zúžení.
 
Co se pak stane?
Srdce nedostává potřebný přísun kyslíku a nemůže správně fungovat.
 
Prý i chřipka může kardiakům zhoršit jejich zdravotní stav.
Onemocní-li kardiak chřipkou, průběh jeho stonání je obtížnější. Dochází-li k městnání tekutiny v plicích, ztěžuje to eliminaci plicního zánětu. Ve srovnání se zdravým člověkem je kardiak chřipkou ohrožen na životě až 30x více. Navíc mu hrozí až 2x větší riziko infarktumyokardu ještě týdny poté, co prodělá chřipkové onemocnění.
 
V zimním období se zvláště v mrazech lidem s nemocemi srdce a cév hůře dýchá a někteří pociťují i tlak na hrudi. Co v takovém případě dělat?
Při náhle vzniklé a nesnesitelné bolesti na hrudi je nutné nečekat a volat rychlou záchrannou službu. Je to cesta k záchraně života. Lidé, kteří mají srdeční obtíže, tedy zvláště ti s chronickou anginou pectoris, srdečním selháváním a špatně kontrolovaným vysokým krevním tlakem, by na sebe v mrazech měli být zvláště opatrní, venku pobývat co nejkratší dobu a omezit větší fyzickou námahu na minimum.
Samozřejmostí je teple se obléct a nevystavovat se mrazivému větru, protože ten snižuje pocitovou teplotu ještě výrazněji. Důležitou zásadou pro ochranu celého dýchacího ústrojí je dýchání nosem, aby se vzduch dostatečně ohřál a zvlhčil.
 
Říkáte nebát se zavolat záchranku, ale mnozí se často ostýchají, aby nezpůsobili tzv. planý poplach, když jim pak v nemocnici řeknou, že to nebyl infarkt.
Jakákoli akutní, tedy nově vzniklá, prudká nebo přetrvávající bolest na hrudi vyžaduje urgentní návštěvu lékaře. To platí zejména v případech, kdy už onemocněním srdce nebo plic trpíte.
Při infarktu myokardu se může jednat o zcela neznámou zkušenost vzniklou poprvé v životě, a proto je nutná dokonalá edukace nemocných.
 
Jaká je ta bolest na hrudi?
Může být tupá a svíravá, může vyzařovat do ramene a končetin, nejčastěji vlevo, ale může mít i naprosto nezvyklou lokalizaci, například mezi lopatkami. Bolest může zasáhnout i bradu a dolní čelist. Obvykle se nemocný zpotí, nemůže dýchat, jde o pocit, jako by na hrudníku leželo něco těžkého, může mít i pocit na zvracení.
Pokud tyto příznaky a popsaná bolest neustávají ani po 15 až 20 minutách, je nutné záchranku volat, protože uvedené příznaky mohou být projevem infarktu myokardu nebo i jiné život ohrožující situace. Při infarktu vždy rozhoduje čas.
 
Jak vůbec lidé na sobě poznají infarkt anebo anginu pectoris? Jaký je v tom rozdíl?
Rozdíl je značný, jak v příčině, tak projevech, i když lidé často tyto dva pojmy zaměňují. Bolest u anginy pectoris bývá pálivá za hrudní kostí a přichází zpravidla po zvýšené fyzické námaze, kterou může pro toho, kdo trpí anginou pectoris, být i běžná chůze nebo chůze do schodů. Její příčinou je přechodné nedostatečné prokrvení srdce. V klidu nebo po použití nitrátů bolest většinou okamžitě odezní.
Bolest u infarktu myokardu je odlišná a popisuji ji v předchozí odpovědi, vzniká bez zjevné příčiny i v klidu, její příčinou je náhlý uzávěr jedné z větších větví věnčitých tepen. Bez okamžité terapie dochází k odumření buněk myokardu, tedy srdečního svalu, různého rozsahu v důsledku přerušení zásobování srdeční tkáně okysličenou krví. Bolest nastupuje náhle, není přechodná a nemizí ani v klidu, ani po podání běžných léků.
 
Měli-by se kardiaci, kteří mají voperovaný stent, v jehož důsledku se jim roztáhne ucpaná céva, obávat mrazů, anebo mohou žít tak jako jindy?
I rozšíření postižené tepny a implantace stentu nemůžou zcela zastavit aterosklerotický proces a nejde nikdy o zcela vyléčeného pacienta. V těchto případech je nutné posoudit stav postižení i ostatních částí tepenného řečiště vyživujícího srdeční sval, a to jak u nemocných, kterým byla provedena katetrizační intervence a implantace stentu, tak u nemocných po srdeční operaci a přemostění postižených míst by- -passem.
 
Je pro kardiaky vhodné zimní sportování, například bruslení, lyžování, včetně vysokohorského lyžování, tedy v Alpách? Co byste jim doporučil?
Jednoduché pravidlo asi zní: řiďte se svým zdravotním stavem. Proto je také nutné, aby vás kardiolog důsledně informoval o stavu vašeho srdečního onemocnění a jeho důsledcích.
 
Přínos sportu pro lidi s kardiovaskulárním onemocněním je ale přece nesporný a prokázaný.
Ano, ale je třeba respektovat, že nízké zimní teploty zatěžují kardiovaskulární systém nemocného více. Mezi takové náročnější situace patří u kardiaků už jen samotný přechod z tepla do zimy, tedy termoregulační proces.
Pohybovou aktivitu v zimě by si tedy kardiaci měli přizpůsobit na míru konkrétnímu typu svého onemocnění a kondici. Tedy ano, i člověk s kardiovaskulárním onemocněním si může jít na chvíli zabruslit nebo vzít hole pro nordic walking a projít se. Setkávám se i s pacienty, kteří sjezdují, ale všeho s mírou, podle vlastních možností a potřeb.
 
Měli by v průběhu zimy kardiaci omezit nějaké potraviny nebo tekutiny, například alkohol?
Alkohol rozhodně. U kardiaků se nedoporučuje pít alkohol jak venku, tak ani před odchodem do chladnějšího prostředí, a tedy ani před očekávanou zvýšenou fyzickou aktivitou.
 
Vždyť se ale říká, že alkohol roztahuje cévy a tím vlastně kardiakům pomáhá.
Alkohol sice tělu dodává počáteční pocit tepla, protože dojde k relaxaci cévní stěny a tím rozšíření cév. Tím ale také dochází k rychlejšímu odvodu krve a tím tepla od životně důležitých orgánů, a u kardiaků se zvyšuje riziko srdeční příhody relativním nedokrvením srdečního svalu.
V zimě se s alkoholem ale také častěji potkáváme na různých večírcích, plesech. Tady je třeba také opatrnosti, protože nárazová konzumace většího množství alkoholu může způsobit problémy lidem s vysokým krevním tlakem nebo se projevit i v podobě srdeční arytmie.
 
Jak často by si lidé měli nechat změřit u lékaře krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, tedy dva nejvíce rizikové faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění?
Co se cholesterolu týče, jde o to, zda nemocný má již průkaz jeho zvýšení, či nikoliv. Pokud je nemocný již s hypercholesterolémií léčen, měl by být interval měření minimálně jednou až dvakrát do roka – záleží na stavu a zahájení léčby.
U nemocných s vysokým krevním tlakem je důležité, aby si nemocný měřil tlak sám doma, protože tím omezí vliv syndromu „bílého pláště“ při měření tlaku u lékaře, kdy dochází většinou k falešně zvýšeným hodnotám.
Pokud si měří tlak sám, je velmi vhodné měřit si ho ráno a odpoledne, protože tak může dát lékaři informace o skladbě a dávkování léků. Velmi vhodné je provést také občas kontinuální monitoraci během 24 hodin. Jde o monitoraci, kdy je tlak měřen v pravidelných intervalech, a tím lze zjistit výkyvy tlaku v závislosti na námaze, rozčilení, spánku a bdění, ve fázi probouzení a spánku, což jsou důležité parametry pro posouzení strategie léčby tak, aby nedocházelo k neočekávaným hypertenzním „špičkám“, lékař pak může lépe časovat dávkovací schéma antihypertenzních léků.
 
Bráníte se vy sám nějak proti chladu, abyste se udržel v kondici?
Ano. Kardiologie je můj obrovský a jediný koníček a při mém pracovním tempu a jistém workoholismu téměř nevycházím z našich katetrizačních sálů, kde trávím nejvíce času během dne a často až do noci, a tam mne spíše než chladné mohou potkat „horké“ situace, to však záleží spíše na regulaci klimatizace.