Aktuality

Při mrtvici je důležité dostat se do nemocnice včas. Jaké jsou první příznaky?

i60.cz, 9. 8. 2021

Cévní mozková příhoda (CMP) neboli mrtvice ročně v Česku postihne 25 až 30 tisíc lidí. Je velmi častým onemocněním, které bývá druhou až třetí příčinou úmrtí a je nejčastějším důvodem invalidity. Asi 30 procent postižených na nemoc umírá, zhruba čtvrtina končí s trvalými následky a doživotně potřebuje pomoc.

Dříve byla mozková příhoda považována za onemocnění vyššího staršího věku – všeobecné   povědomí o mrtvičce, která si pro staršího člověka přijde. Dnes ale onemocnění postihuje velmi často i lidi v produktivním věku, zejména mezi 50 a 65 lety.

Každý by měl znát základní příznaky CMP, protože je třeba postiženému co nejrychleji zavolat záchranku: náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou, poruchy vidění. Typické pro CMP je, že příznaky nastupují velmi náhle. Pokud se rozvíjejí pozvolna, třeba v řádu dnů, nejedná se zpravidla o mozkovou příhodu. 

U žen se ale může mrtvička projevit zcela odlišně. Jak uvádí Národní zdravotnický informační portál (NZIP), ženy často popisují vzácnější příznaky, které si jen málokdo dokáže spojit s mozkovou mrtvicí. Patří mezi ně například bolesti končetin, nevolnost, zmatenost nebo dokonce zcela atypické příznaky, jako je bolest na hrudi, potíže s polykáním a dušnost.

U žen se CMP většinou vyskytuje ve vyšším věku než u mužů: průměrný věk výskytu CMP je u žen 74 let, u mužů 69 let. Cévní mozkové příhody u žen jsou nicméně často závažnější než u mužů a mnohem častěji je u nich příčinou srdeční arytmie.

Většina cévních mozkových příhod, 80 až 85 %, je ischemických (z nedokrevnosti). To znamená, že se pacientovi uzavře trombem (krevní sraženinou) či embolem (vmetkem) určitá tepna do mozku a jeho část je tedy nedokrvená. Pokud se tepna nezprůchodní včas, tato část mozku odumírá. Proto se této CMP také říká mozkový infarkt.

Druhým typem CMP podle četnosti (10 až 15 % případů) je krvácení v mozkové tkáni, kdy některá z tepen praskla a krev se vyleje v mozku. Říká se jí krvácivá neboli hemoragická. Liší se podle příčiny a oblasti mozku, kde ke krvácení dochází.

„U CMP se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků. Většina pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou – mrtvicí – může trombolýzu dostat maximálně do 4,5 hodin od prvních příznaků. Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na 9 hodin, nicméně stále je to boj o každou minutu,“ vysvětluje doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP. Trombolýza je léčba, která rozpouští krevní sraženiny, jež mozkový infarkt způsobují.

Pokud se člověk nedostane s mozkovým infarktem do nemocnice včas, hrozí mu invalidita, například v podobě zhoršení pohybu, řeči, zraku, sluchu, paměti, v horším případě i smrt. „Naopak včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice „po svých“ nebo jen s mírným postižením. Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby – čas je zásadní,“ připomíná neurolog.

Při pomoci pacientovi postiženému CMP je tedy nutné rychle zavolat záchrannou službu, nevozit pacienta vlastním autem, nesnažit se vyhledat jiného lékaře.

Záchranka musí zajistit co nejrychlejší transport pacienta do centra (buď iktového či cerebrovaskulárního). Všichni pacienti jsou uloženi na jednotce intenzivní péče a po nezbytných vyšetřeních je jim podána akutní léčba.

Již na jednotce intenzivní péče se zahajuje rehabilitace pacienta, která má za úkol co nejlépe obnovit ztracené funkce a naučit pacienta sebeobsluze a základním životním úkonům, aby byl co nejvíc soběstačný.

Pracují s ním specializovaní fyzioterapeuti, ergoterapeuti a logopedi, kteří se zaměřují na poruchy řeči a pacienta učí správně mluvit. Řeší i další závažné komplikace jako jsou poruchy polykání.

V následné fázi mohou být pacienti přeloženi na specializované rehabilitační léčebny. Tyto ústavy se přímo specializují na obnovu mozkových funkcí.

Úmrtnost se liší podle typu CMP, 15 až 20 procent pacientů nemoci již v akutní fázi podlehne. Vyšší úmrtnost vykazují krvácení v mozku a příhody v zadní části mozku, tedy kmenové. 

Pravděpodobnost úspěšnosti léčby vysoce závisí na čase. CMP i přes všechny pokroky nadále zůstává velmi závažnou diagnózou.

Detailnější informace o CMP, její léčbě a rehabilitaci a mnoho dalších se dozvíte v přiloženém eBooku (ke stažení pod článkem), který byl zpracován ve spolupráci s primářem Neurologického oddělení Nemocnice Jihlava Ondřejem Škodou.

Zdroj: i60.cz