Aktuality

Počet případů cévních mozkových příhod rok od roku klesá. Pomáhají inovace

lidovky.cz, 25. 10. 2021
Každého čtvrtého člověka potká v průběhu života cévní mozková příhoda (CMP), lidově známá jako mrtvice. Z údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), které mají Lidovky.cz k dispozici, však vyplývá, že v posledních pěti letech došlo v tomto směru ke znatelnému poklesu. Podle statistik největší tuzemské pojišťovny se počet případů od roku 2016 snížil o 16 procent.
 
Trend je v číslech pojišťovny zřetelný. Ještě v roce 2013 VZP evidovala 76 230 pacientů, kteří se s CMP léčili. Pod hranici 70 tisíc se počet těchto lidí dostal v roce 2018 a v loňském roce jich bylo už „jen“ 64 326. Na mrtvici zemřelo v roce 2020 bezmála osm tisíc Čechů. I v tomto směru jde o výrazný posun – před 25 lety to bylo 2,5krát tolik.
 
K cévní mozkové příhodě dochází ve chvíli, kdy mozková tkáň není dostatečně prokrvená. To může být způsobeno buď ucpáním tepny, nebo krvácením z cévy. Jako příčina se častěji vyskytuje první zmíněná varianta.
 
Podle Michala Bara z Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice Ostrava panuje mezi cévními neurology shoda, že za zlepšení čísel může kvalitnější prevence. A to zejména u jedinců, kteří mrtvici již prodělali. Zabírá prý však také preventivní péče u pacientů, kteří by k cévní příhodě mozku mohli být náchylní, například u těch s fibrilacísíní, poruchou srdečního rytmu.
 
Napomohla tomu i nová generace antikoagulačních léků, medikamentů snižujících srážlivost krve. Ty nahradily dosud používaný warfarin. Ten však pacienti neměli rádi, protože se s ním pojila nepříjemná omezení. „Warfarin nebyl mezi pacienty populární vzhledem k jeho kolísavé hladině a nutnosti držet dietní opatření. Nahrazením warfarinumoderními léky se zlepšila spolupráce pacientů a zvýšilo se i užívání tohoto typu léčby,“ řekl Bar.
 
Při nástupu mozkové mrtvice se pacientovi rozjíždí souboj s časem. Vliv nedostatečného prokrvení na mozek je drastický, s každou minutou přichází postižený člověk o dva miliony neuronů, základních nervových buněk mozku.
„Léčbu je potřeba zahájit ideálně do hodiny od vzniku příznaků. Čím později se dostane pacient do péče lékařů, tím více se snižuje jeho šance na vyléčení,” uvedl neurolog Robert Mikulík, vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu v rámci Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
 
Jeho slova ještě výrazněji podtrhuje další hrůzně vypadající statistika spojená s cévními mozkovými příhodami: okolo třetiny všech případů končí smrtí. Riziko prodělání CMP se navíc s věkem zvyšuje.
 
Logika by velela, že s klesajícím počtem pacientů klesnou i finanční náklady na jejich léčbu. Ve skutečnosti je to ale přesně naopak. V roce 2013 vynaložila VZP se svými šesti miliony klientů celkem 1,7 miliardy korun na léčbu pacientů s CMP. Od té doby úhrnná částka roste. Už v roce 2017 náklady narostly přes hranici dvou miliard, v loňském roce pak činily téměř 2,2 miliardy.
 
Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka je za růstem objemu nákladů modernější, a tím pádem i dražší léčba. „Jde to ruku v ruce se stále zlepšujícím se a moderním přístupem k jejich léčbě, díky níž se také daří například zmírňovat následky mozkové příhody,“ řekl. Zdůraznil však také potřebu prevence.
 
Za zvyšujícími se náklady stojí dle Bara také čím dál častější využívání metody mechanické trombektomie, laicky řečeno odstranění krevní sraženiny. To je sice efektivní postup, ale náklady léčby u jednoho pacienta většinou navýší na stovky tisíc korun. „Což je sice určitě dražší, na druhé straně to ale zachrání mnohem víc pacientů a celkově by to, i s ohledem na následující život pacienta, mělo být v konečném důsledku pro společnost levnější,“ řekl k tomu Mikulík.
Česku se pomocí mechanické trombektomie léčí zhruba 7 až 10 procent pacientů s CMP. Důvodem tohoto čísla je dle Bara i fakt, že tento druh léčby není vhodný pro každého jednotlivce.
 
Některé příčiny, které mohou za vznik cévní mozkové příhody, ovlivnit nelze, přesto může člověk v rámci prevence udělat mnoho. Lékaři obecně radí snížit míru konzumace alkoholu, případně přestat s kouřením. Vyplatí se také hlídat si krevní tlak i hladinu cholesterolu v krvi. Platí však také zlaté pravidlo o prospěšnosti zdravého životního stylu. Za odvykání kouření či pohybové aktivity proto pojišťovny jako VZP své klienty odměňují: v dlouhodobém horizontu se jim to vyplatí.