O fibrilaci síní

Fibrilace síní (FS) je jednou z nejčastějších poruch srdečního rytmu (arytmie). Pokud trpíte fibrilací síní, může být u Vás zvýšeno riziko cévní mozkové příhody (mozkové mrtvice), ke které dochází při omezení přístupu kyslíku do mozku. Fibrilace síní je příčinou nepravidelného srdečního rytmu, při němž dochází k hromadění krve a vzniku sraženin v srdci. Tyto krevní sraženiny se mohou uvolnit do krevního řečiště a vytvořit překážku, jejímž následkem je cévní mozková příhoda. Fibrilace síní je nejčastější příčinou ischemické cévní mozkové příhody (ICMP). ICMP se projevuje nejčastěji postižením hybnosti různých částí těla. Jenom v Evropě je tímto typem arytmie postiženo téměř 9 milionů lidí. U osob trpících fibrilací síní je riziko cévní mozkové příhody pětkrát vyšší než u osob bez FS. Odhadem žije ve členských státech EU 8,8 milionu osob, které trpí fibrilací síní, přičemž každoročně dochází k téměř jednomu milionu cévních mozkových příhod, což v celosvětovém měřítku představuje druhou nejčastější příčinu smrti. Z toho důvodu je velice důležité, aby se osoby trpící fibrilací síní aktivně podílely na její prevenci.

Onemocnění

Příčiny fibrilace síní nejsou zcela jasné. Se stoupajícím věkem se riziko vzniku fibrilace síní zvyšuje. Nicméně fibrilace síní se s vyšší pravděpodobností rozvíjí u osob, u kterých se vyskytly jiné zdravotní obtíže: • vysoký krevní tlak • srdeční selhání • onemocnění věnčitých tepen • mitrální stenóza (zúžení chlopně mezi levou síní a levou komorou srdeční) • dlouhotrvající onemocnění plic • vrozené onemocnění srdce.

Někteří pacienti nepociťují žádné příznaky a porucha se odhalí teprve při rutinní kontrole zdravotního stavu nebo při jiných zdravotních potížích. Nicméně nejčastější příznaky zahrnují:

  • bušení srdce (vnímání zrychlené srdeční činnosti) bušení srdce (vnímání zrychlené srdeční činnosti)
  • únava únava
  • lapání po dechu lapání po dechu
  • točení hlavy točení hlavy
  • bolesti v oblasti hrudníku bolesti v oblasti hrudníku
Schéma

Riziko cévní mozkové příhody lze u osob, které trpí fibrilací síní, snížit zhruba o dvě třetiny, pokud užívají antikoagulační léčbu. Při nepravidelném srdečním rytmu zamezují antikoagulancia předčasné tvorbě krevních sraženin, a výrazně tak snižují riziko cévní mozkové příhody spojené s fibrilací síní.

Nejběžnější léčiva užívaná za účelem prevence cévní mozkové příhody spojené s fibrilací síní jsou antagonisté vitamínu K. Tyto léky ovlivňují činnost jater, zamezují vzniku bílkovin, které jsou nezbytné pro tvorbu fibrinu, jenž tvoří základní složku krevní sraženiny. Při podávání antagonistů vitamínu K je nezbytné pacienta pravidelně sledovat, aby potřebná výše dávky byla správná, protože na ni působí různé faktory, jako konzumace určitých potravin, alkoholu či jiných léků.

Antikoagulancia (antikoagulanty) jsou léky, které „ředí“ krev, čímž zamezují tvorbě krevních sraženin. U osob s fibrilací síní je jejich významným přínosem skutečnost, že výrazně snižují riziko tvorby krevních sraženin při nepravidelném srdečním rytmu. Zabrání tomu, aby se krev začala srážet příliš brzy, a snižují tak riziko, že sraženina doputuje do mozku a způsobí cévní mozkovou příhodu.

Srážení krve je proces, kterým se zastavuje krvácení z řezné rány či jiného poranění. Protože antikoagulancia tomuto procesu zamezují, mohou se na kůži dělat častěji modřiny a může docházet ke krvácení, které je největší komplikací antikoagulační léčby. Míra rizika krvácení se však u různých typů léků liší. Studie různých antikoagulancií prokázaly jejich rozdílný účinek na snižování rizika cévní mozkové příhody a krvácení. Z toho důvodu je důležité, aby Vám lékař vysvětlil, jaké jsou vlastnosti různých typů léků, jejich výhody i rizika spojená s užíváním. Pokud Vám tedy lékař předepíše antikoagulancia za účelem prevence cévní mozkové příhody, zeptejte se:

  • Zda máte ukončit nebo přerušit antikoagulační léčbu, pokud Vás čeká operace.
  • Jak zastavit krvácení, když se říznete nebo jinak zraníte.

Za účelem zjišťování, u kterých pacientů při léčbě antikoagulancii hrozí vyšší riziko krvácení, vzniklo tzv. HAS-BLED skóre (hodnotu vypočítá Váš lékař), které umožňuje lépe stanovit míru tohoto rizika. Při volbě nejvhodnější léčby pro konkrétního pacienta je potřeba také zohlednit, ve kterých oblastech života pocítí dopad léčby nejvýrazněji. Například léčba antagonisty vitamínu K ovlivňuje život pacientů několika způsoby. Mimo jiné se jedná o:

  • dietní omezení
  • možné komplikace vyplývající z interakce s jinými léky
  • potřeba pravidelných krevních testů, které určují hodnotu antikoagulace v krvi

Ze studií vyplývá, že nová perorální antikoagulancia (NOAC) jsou stejně i více účinná a bezpečná jako antagonisté vitamínu K. Zároveň je jejich užívání méně náročné, protože nevyžaduje pravidelné kontroly a nedochází k interakci s různými typy potravin, alkoholem, či jinými léky. V neposlední řadě u osob, které užívají antagonisty vitamínu K, není hladina antikoagulace vždy na požadované úrovni, což zhoršuje přínos léčby na snižování rizika cévní mozkové příhody.

Z výzkumů vyplývá, že osoby trpící fibrilací síní v mnoha případech nemají jasnou představu o tom, co tato porucha obnáší a jaká jsou související rizika cévní mozkové příhody a možnosti její prevence, což může do jisté míry ovlivnit kvalitu jejich života. Faktory, které mají dopad na kvalitu pacientova života, je potřeba zohlednit, protože mohou mít vliv na to, zda se pacient rozhodne pokračovat v léčbě.