Aktuality

Nové léky předcházejí mrtvici, lékaři je ale nemůžou napsat hned

Právo, 24. 7. 2020

Jan Dohnálek před osmi lety instaloval klientovi internet. Tehdy se 49letému muži náhle během jedné vteřiny zásadně změnil život. „Najednou jsem se postavil, řekl jsem, ‚zavolejte doktora‘, pak jsem se sesypal a z kómatu jsem se probral až za měsíc,“ vyprávěl Právu Dohnálek, který přežil cévní mozkovou příhodu neboli mrtvici.

Nemoc, která přichází znenadání a neohlášeně, v Česku každý rok prodělá 40 tisíc lidí a víc než čtvrtina na ni zemře. Na celém světě je to třetí nejčastější příčina úmrtí.

Jen čtvrtina pacientů

Ačkoliv Dohnálkovi se podle lékařů stal málem osudným neléčený vysoký tlak, velmi častou příčinou mozkové příhody je krevní sraženina, která vzniká v srdci z důvodu tzv. fibrilace síní, což je druh srdeční arytmie. Pacienti s touto indispozicí mají pětkrát vyšší riziko cévní mozkové příhody, dvacet procent všech mozkových mrtvic v ČR má na svědomí právě fibrilace síní. Její riziko umějí zmírnit přípravky na ředění krve. K dispozici je nyní i moderní léčba, která je ale obtížněji dostupná.

Na ředění krve lékaři nejčastěji předepisují warfarin. Ten má ale řadu nepříjemných účinků a především kontraindikací. Lidé například nesmí jíst některou zeleninu, nemohou užívat protizánětlivé léky, které účinek warfarinu zvyšují. Na trhu existují léky skupiny NOAC, tedy nová orální antikoagualancia, které jsou podle lékařů účinnější, bezpečnější a nenáročné. Přesto je užívá pouze 24 procent pacientů, především kvůli tomu, že lékaři je mohou předepsat až ve „druhé linii“, tedy až poté, co léčba warfarinem nefunguje. Jinak je pojišťovna neproplatí a pacient by si musel lék zaplatit, ročně až dvacet tisíc korun.

„Není to mnoho, ale pro běžné pacienty často důchodového věku jsou tyto léky nedosažitelné,“ řekl Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA.

Například v sousedním Německu tyto léky už vytlačily tradiční léčiva. „Moderní léky na ředění krve jsou účinnější a bezpečnější. Jejich uživatelé nemají tolik krvácivých příhod, ke kterým dochází v důsledku přílišného zředění krve,“ řekl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Společnost podle něj jedná se zdravotními pojišťovnami, aby mohli lékaři léky typu NOAC předepisovat hned a ne až poté, co není možné pacienta léčit warfarinem. „Pojišťovny s námi diskusi vedou a staví se k tomu vstřícně,“ řekl Linhart.

V období let 2010–2018 podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ušetřily moderní léky pacientům 784 akutních stavů typu cévní mozkové příhody nebo infarktu. „Pokud by všichni lidé s diagnózou fibrilace síní měli nasazené NOAC, ušetřili bychom v daném období přes 4300 těchto stavů. Dnes dostane pacient s touto nemocí mozkovou příhodu třeba v padesáti, zachráníme ho, bude mít komplikace a zemře v šedesáti pěti. Se včas nasazenou léčbou by ji dostal třeba o deset patnáct let později nebo vůbec. Jsou to desítky tisíc zachráněných let kvalitního života. Zbytečně ztrácíme čas,“ upozornil Doležal.

Miliardová zátěž pro zdravotnictví

Státní ústav pro kontrolu léčiv upozornil na to, že léčba moderními léky je výrazně dražší, proto se musí výrobci těchto léků dohodnout s pojišťovnami.

„Přípravky ze skupiny NOAC jsou významně dražší než warfarin. Jakkoliv jsme si vědomi jejich vlastností (účinnosti i bezpečnosti), vzhledem k výrazně vyšší ceně a počtu pacientů, kteří warfarin užívají, by posun do dřívější linie znamenal zvýšení dopadu na rozpočet veřejného zdravotního pojištění v řádu ročně až k miliardě,“ řekla Právu mluvčí SÚKL Barbora Peterová. „Bez snížení nákladů nebo jejich limitace, tedy bez dohody mezi držiteli a zdravotními pojišťovnami, proto není možné podmínky úhrady změnit,“ dodala.

Autor: Jan Martinek