Aktuality

Neužil: Vedra jsou pro kardiaky riziková

Právo, 3. 7. 2021
Na to, čemu byste měli věnovat pozornost v horkých letních dnech, pokud trpíte vysokým krevním tlakem, ischemickou chorobou srdeční, srdeční arytmií či chronickým srdečním selháním, jsme se zeptali prof. MUDr. Petra Neužila, primáře kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.
 
„Nejen o prázdninách, ale i v průběhu roku při rekreaci v jižních zemích by si nemocní s kardiovaskulárními chorobami stále měli uvědomovat, že se při nadměrném horku a nevhodném chování vystavují vyššímu riziku komplikací, které vyplývají z jejich základního onemocnění. To, že extrémně vysoké teploty jsou nejen jednorázovou zátěží pro jedince, ale i zvyšují celkovou úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění napříč celou společností, je seriózně prokázáno v řadě vědeckých prací,“ uvádí profesor Neužil.
 
Jak reaguje naše tělo na horké počasí?
Organismus se vyrovnává s vysokými teplotami pomocí řady vzájemně propojených regulačních mechanismů. Rozšíření cév vlivem tepla zejména v kožní oblasti, vede ke zvýšení odvodu energie z organismu, současně ke zvýšenému pocení, úbytku vody a některých minerálních látek, které jsou důležité pro správnou funkci srdce a cév. Kůže je totiž hlavním orgánem regulujícím ochlazení našeho organismu. Horkem se zvyšuje činnost potních žláz a tvorba potu, který ochlazuje tělo.
 
Kolik vypotíme za hodinu vody?
V extrémním vedru spojeném s fyzickou aktivitou může dosáhnout tvorba potu až dvou litrů za hodinu. Největší dokumentovaná produkce potu byla zaznamenána během olympijského maratonu v roce 1984 u běžce Alberta Salazara s produkcí potu 3,7 l/hodinu.
Ztráta vody má za následek snížení objemu cirkulující krve, pokles krevního tlaku a „nastartování“ další kaskády fyziologických kompenzačních mechanismů, jako například zvýšení frekvence srdeční činnosti, zesílení kontrakcí srdečního svalu aj.
 
Proč jsou horka zátěží právě pro nemocné s kardiovaskulárními chorobami?
Zdravý člověk zvládá uvedené fyziologické regulační pochody celkem bez problémů. Naproti tomu třeba u nemocného s ischemickou chorobou srdeční způsobí klesající průtok krve srdečními tepnami nedostatečné okysličení srdečního svalu. Následkem je vznik nebo prohloubení anginy pectoris projevující se typickou bolestí na prsou a v extrémních případech přichází i infarkt myokardu.
 
Jsou vedra problémem i pro nemocné s vysokým krevním tlakem?
Jistě. Horkem způsobené rozšíření cév spolu s dehydratací může vést při stávající medikamentózní léčbě k výraznému poklesu tlaku, snížení průtoku krve v srdci, a tím k nedokrevnosti mozku.
Možné je i riziko vzniku nebo prohloubení srdečního selhání, či vzniku poruch srdečního rytmu – nejčastěji fibrilací síní a případnými tromboembolickými komplikacemi, tedy zvýšenou tvorbou krevních sraženin, které putují cévním řečištěm a mohou způsobit tzv. vmetkem uzávěr důležitých tepen vyživujících mozek –, mozkové mrtvice nebo plicní embolie.
 
Co byste tedy doporučil tzv. kardiakům pro horké dny?
Doporučení, říkáme jim „desatero“, která dáváme našim pacientům, mají stálou platnost a poskytují vodítko pro nejčastější situace, se kterými se zpravidla v horkém počasí můžeme potkat. Záleží samozřejmě na individuální kondici a konkrétním typu onemocnění, a to by lidé s kardiovaskulárním onemocněním měli vždy konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.