Aktuality

Neužil: Sportujte pravidelně, ale s mírou

Právo, 29. 7. 2021
Léto mnohé přiměje k tomu, aby začali se sportováním. A většinou je to běh. Kdy je ale pro nás zdravý? A může vysoký tep, který si naměříme, poškozovat srdce? Právo o tom hovořilo s předním českým kardiologem, který má za sebou i několik světových prvenství v léčbě srdce, profesorem Petrem Neužilem, primářem kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.
 
Jak moc je běhání zdravé pro naše srdce?
Kondiční běhání jako každá forma přirozeného pohybu je pro náš organismus, a tedy i přímo srdeční sval, přínosem. Jde o to, jak moc jsme trénovaní, tedy jakou máme toleranci zátěže, a jak moc jsme zvyklí běhat pravidelně.
 
Co tím chcete naznačit?
Že každé extrémní zatížení, a tedy i vytrvalostní běh, například maraton, může naopak srdeční sval zatěžovat, a to jednak vývojem tzv. hypertrofie srdečního svalu, tedy zbytnění jeho svaloviny , a také prorůstáním vazivové tkáně mezi svalová vlákna. Dokud výkonnostní sportovec dál aktivně sportuje, je to v pořádku, protože srdeční sval je navyklý na zvýšené krevní zásobení, tedy vyšší průtoky krve. Jakmile náhle ustane se sportem, tedy v tomto případě s běháním, dochází k relativnímu nedostatku přísunu kyslíku a energie a srdce jako sval může začít strádat.
V případě vytrvalostního běhání, tedy dlouhé tratě, zase může docházet k fibrotizaci, tedy prorůstání vazivovou tkání, a proto vytrvalostní běžci mají častější výskyt srdečních arytmií, například fibrilace síní.
 
Co se děje s naším srdcem v momentě, kdy začneme intenzivně cvičit?
Srdce reaguje na zvýšenou fyzickou aktivitu hned na několika frontách. Nejenom že v souvislosti s potřebou zajistit vyšší srdeční výdej, tedy objem cirkulující krve za jednotku času, se začne stahovat rychleji, tedy my to můžeme pozorovat zvýšením srdečního tepu, dojde i ke zvýšení síly srdečního stahu, tedy svalovina srdce se více stahuje. Dochází zároveň nejenom k urychlení vzniku srdečního impulzu, ale i k urychlení převodu srdečního impulzu převodním systémem, a tedy i tzv. Purkyňovými vlákny.
 
Když máme vysokou tepovou frekvenci , může to naše srdce nějak poškodit?
Delší dobu trvající tepová frekvence nad 100 až 120 za minutu může mít pro srdce samotné i neblahý dopad.
 
A důvod?
Protože je to hranice, při které se zkracuje čas náplně tepen vyživujících srdeční sval. Jmenují se koronární, věnčité tepny, a to může přispívat k tzv. ischemizaci, nedokrvování srdeční svaloviny a vést až ke vzniku lehčích forem infarktu myokardu. To ale hovořím o permanentně zvýšeném pulzu, který by trval nepřetržitě několik hodin.
 
Jak velká tepová frekvence je normální?
Běžná tepová frekvence se pohybuje někde mezi 60 a 80 pulzy za minutu. Fyzická, emoční zátěž , ale třeba i horečnatý stav vedou k nárůstu přirozené tepové frekvence, tj. srdce je zrychlené.
Zvýšený tep může být po dobu výkonu. Pokud tepová frekvence není zvýšena permanentně například 24 hodin a více, nemělo by to nikoho ohrožovat. Spíše jde o to, že amatérský sportovec při nárůstu tepové frekvence nad úroveň tzv. submaximáln í hodnoty, což lze najít v tabulkách a odpovídá to vždy věku jedince, by měl přestat běžet.
 
Při běhání, při větším vypětí někteří pociťují „mravenčení“ po těle. Souvisí to s tepovou frekvencí, nebo je příčinou něco jiného?
Pocit mravenčení po těle nejspíše nesouvisí vůbec s kardiovaskulární problematikou. Příčinnou souvislost bych spíše konzultoval s neurologem. Může se jednat ale například i o vasomotorickou odpověď krevních kapilár. To je častější pro citlivější osoby, trpí tím většinou spíše ženy, ale jde nejčastěji o reakci těchto kapilár na změnu prostředí – přechod z tepla do zimy a naopa k –, s fyzickou aktivitou by to nemělo souviset.
 
Co je příčinou tuhnutí nohou a svalů?
Nedá se jednoznačně odpovědět, ale pokud jedinec uvádí tento problém v souvislosti s pohybem , v reakci na chůzi či běh, mohlo by se jednat o nedokrevnost končetin, a tedy cévní postižení hlavních tepen dolních končetin. Tento příznakový soubor známe pod názvem „klaudikace“ a je to jistě důvod k vyšetření u specialisty.
Nicméně „tuhnutí“ svalů nohou může být způsobeno třeba jen prostou nevýkonností, pokud jinak netrénovaný jedinec začne náhle extrémně zatěžovat končetiny právě například běháním.
 
Může otékání lýtek po běhu, ale i v klidu, souviset s cévním nebo srdečním onemocněním?
Jeden příznakový soubor související s možným cévním defektem jsem již zmínil. Otoky nohou v souvislosti s běháním nejsou příliš specifickým příznakovým souborem, nicméně může se takto například projevovat žilní nedostatečnost, tedy křečové žíly, dokonce i artróza kolenních kloubů. Otoky se může projevovat i ledvinné onemocnění a selhávání „pravého“ srdce, tedy selhání v malém krevním oběhu. Tato všechna onemocnění by ale vedla k otokům již v klidu, a ne v přímé souvislosti s běháním.
 
Jak sportovat, aby to naše srdce posilovalo, a ne oslabovalo?
Sportovat ano, sportovat pravidelně, sportovat s mírou a také tak, abychom ze sportu měli potěšení. Nesmíme zapomínat, že právě endorfiny – dobrá nálada – vedou bezpochyby k dobrému stavu našeho kardiovaskulárního aparátu.