Aktuality

Kardioložka Hana Skalická: Fibrilaci síní se musíme naučit řadit do kategorie civilizačních onemocnění

i60.cz, 4. 12. 2021
Fibrilace síní je jedním z nejčastějších onemocnění srdce. Důležité je nemoc zachytit včas. "Pokud člověk nežije zdravě a nechodí na preventivní prohlídky, pak obvykle přichází pozdě," říká MUDr. Hana Skalická z České asociace ambulantních kardiologů.
 
Domníváte se, že Češi mají obecně dostatečný zájem o prevenci kardiovaskulárních nemocí?
Někteří z nás od mládí pečují o své tělo, zdravý životní styl má u nich pevné místo, a ti jsou samozřejmě pozornější i ke všem projevům onemocnění, a tedy i kardiovaskulárním postižením. Ve společnosti se vždy bude vyskytovat určité procento těch, kteří ignorují dostupné informace a vůbec nemají zájem na preventivních opatřeních pracovat. Nedovedu dobře srovnat naši českou populaci s ostatními zeměmi, domnívám se, že zapadáme do průměru.
 
Nepřicházejí podle Vašeho názoru lidé ke kardiologům příliš pozdě?
Ke kardiologům by měli být pacienti odesílání na žádost praktického lékaře. Ten průběžně sleduje životní dráhu svého pacienta. Praktický lékař kontroluje základní parametry cestou preventivních prohlídek, které mohou upozornit na chybný vývoj nebo nové onemocnění. Odchylky jsou následně konzultovány se specialisty a to platí i v případě kardiovaskulárních onemocnění. Pokud nemocný neakceptuje preventivní prohlídky ani obecná doporučení zdravého životního stylu, pak obvykle přichází pozdě. Pokud je zajištěna komunikace pacient - praktický lékař specialista – kardiolog, nenastává obvykle prodleva v zahájené medikaci. Všechno je otázkou správné komunikace, praktický lékař odesílá pacienta ke specialistovi obvykle z několika důvodů: 
  • doplnění některých vyšetření, která upřesní aktuální stav nemocného, kontrolovaného u praktického lékaře,
  • předá nemocného do chronické péče specialistovi, neboť závažnost onemocnění je takového charakteru, že vyžaduje trvalý dohled specialistou. Specialista přebírá zodpovědnost za léčbu konkrétního onemocnění a průběžně prostřednictvím lékařských zpráv posílá informace praktickému lékaři.
  • Praktický lékař se tedy dále o nemocného stará pro řadu dalších, někdy částečně a někdy vůbec nesouvisejících s onemocněním kontrolovaným u specialisty.
Pozoruje pacient s fibrilací síní nějaké příznaky ještě před potvrzením této nemoci srdce?
Fibrilaci síní se budeme muset naučit řadit do kategorie civilizačních onemocnění, souvisí opět se způsobem života, dostatečnou pohybovou aktivitou, bez nadměrného pití alkoholu, včasným záchytem vysokého tlaku a jeho léčbou, včasným záchytem poruch metabolismu cholesterolu a cukru... Toto vše může vyústit ve fibrilaci síní, aniž by pacient pozoroval konkrétní obtíže. Pacient ale může mít řadu další obtíží, jejich příčinou naopak nemusí být fibrilace síní: např. slabost, únava, bušení srdce. Proto je nutné, aby obtíže řešil lékař, který je vyhodnotí a v kombinaci s potřebnými vyšetřeními nemocného začne léčit.
 
Proč vlastně musí lidé brát léky na ředění krve a co se děje v těle pacienta, který tyto léky pravidelně používá?
Léky na ředění krve se používají v celé řadě onemocnění, vždy, kdy může dojít k vytvoření krevní sraženiny, která putuje v cévním řečišti a způsobuje trombózu, tj uzavření cévy. O závažnosti a rozsahu rozhoduje průřez cévy a její umístění. Nejjednodušší příčina vzniku krevní sraženiny je úraz – poraněním cévy se v rámci přirozené ochrany vytvoří sraženina a v následující fázi se může stát komplikací. Fibrilace síní je jednou z řady dalších případů, kdy se vytvoří sraženina při nepravidelnosti srdeční akce a může vést k mozkové příhodě.
 
Chronicky známý lék na ředění krve je warfarin. Avšak čím dál tím častěji lékaři předepisují nová antikoagulancia, zkratka NOAK. Mohla byste prosím, představit výhody a nevýhody obou druhů léků naředění krve?
V medicíně používáme lék warfarin více než 50 let, mnoho pacientů uchránil před závažnými důsledky embolizačních příhod. Pořád existují kategorie nemocí, u nichž je nutné podat warfarin. Jeho velkou výhodou je, že s ním umíme spolehlivě pracovat, víme, že existují potraviny, léky snižující nebo zvyšující jeho účinek – ale na druhou stranu umíme kontrolovat jeho hladinu v krvi prostřednictvím Quickova testu. Jeho nástup účinku je pozvolnější a rovněž pomaleji se odbourává. Je třeba ponechat na lékaři, který preparát nemocnému podá. Lékař je vázán řadou indikačních omezení a podmínek proplacení pojišťovnami.
V posledních letech se objevily nové preparáty, chovají se trochu jinak ve smyslu rychlejšího nástupu účinku a při pravidelném užíváním i dostatečné účinnosti. Jsou méně ovlivňovány potravinami a jinými léky, tedy jsou pro pacienta příjemnější. Při běžném užívání nelze hladinu tohoto léku jednoduše kontrolovat, proto je na pacientech, aby do pravidelného užívání předepsané dávky nikdy nezasahovali a užívali jej přesně podle lékaře, který tento lék předepsal. Změna jednoho preparátu v jiný např. warfarin v NOAK nebo změna preparátu ve skupině NOAK musí být vždy jednoznačně zdůvodněná a prováděná pod kontrolou lékaře.
 
Používáme čím dál tím více léků a máme čím dál větší obavy z toho, zda jejich účinky nejsou protichůdné a nebo v horším případě škodlivé. Všem pacientům slouží zdarma Léková poradna, v níž kliničtí farmaceutinezávisle posuzují vliv jednotlivých léků na konkrétního pacienta. Na správnou medikaci u svých pacientů se v této poradně mohou zeptat i jejich ošetřující lékaři. Přivítala jste tuto možnost a v čem spatřujete její největší přednost?
Tato otázka je velmi složitá, některé kombinace je nutné pacientovi podat i s vědomím, že nejsou optimální, a to v případě, že je bude chránit před život ohrožujícími situacemi. Tudíž ne všechny kombinace jsou ideální a přesto potřebné. Problém vidím hlavně v kombinaci preparátů od různých lékařů, které nejsou někdy správně koordinovány. V řadě případů pacienti nenosí kompletní seznam, aby je lékaři ukázali a lékař neví v jakých kombinací jsou pacientem užívány.