Aktuality

Diagnostika i léčba fibrilace srdečních síní má stále mezery

terapie.digital, listopad 2018

Zhruba čtvrtina pacientů o své nemoci neví, fibrilace srdečních síní je přitom častou příčinou cévní mozkové příhody

Fibrilace síní způsobuje, že se hromadí krev v srdeční komoře a roste tak riziko vzniku sraženiny v srdci. Ta se pak může utrhnout a tepenným řečištěm doputovat až do mozku, kde tepnu ucpe a dojde k cévní mozkové příhodě. Toto riziko je však možné snížit zhruba o dvě třetiny, pokud pacienti podstoupí správnou léčbu,“ vysvětlil profesor MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a předseda České kardiologické společnosti.

Problém ovšem je, že řada pacientů, odhadem 20 až 24 %, o své nemoci vůbec neví. Onemocnění se totiž často vůbec neprojevuje. K lékařům se tito lidé dostanou až s akutní komplikací choroby, tedy s cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou, srdečním selháním, což je pozdě. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) mrtvice ročně postihne zhruba 34 tisíc osob. Šest tisíc z nich bezprostředně v jejím důsledku umírá a mnoho dalších pacientů se potýká se závažnými postiženími, která zásadně zhoršují kvalitu jejich života. Až pětina případů CMP vzniká následkem neléčené fibrilace srdečních síní.

Diagnostika? Pravidelné EKGCo lze udělat pro to, aby se podařilo diagnostikovat i zbylou část populace s fibrilací síní?

„Každý pacient nad 60 let věku by měl mít alespoň jednou ročně vyšetření EKG u svého praktického lékaře. Pokud lidé pociťují nějaké nepříjemné nepravidelnosti rytmu, je třeba je monitorovat, máme na to dneska jednoduché a efektivní mechanismy, dlouhodobou EKG monitoraci, standardem je sedmidenní EKG,“ konstatoval prof. Táborský a zároveň dodal: „Vůbec nejjednodušší, co doporučuji každému pacientovi, je vlastní měření pulsu na radiální tepně, kde je krásně vidět, jestli je tep pravidelný, anebo nepravidelný. Pokud má pacient příznaky a nepravidelný puls, má vysoce pravděpodobně fibrilaci síní.“

Každou fibrilaci síní je třeba léčit. Terapie cílí jednak na úpravu srdeční frekvence a také na prevenci trombembolických příhod. Srdeční frekvenci lze upravit nefarmakologicky prostřednictvím tzv. kardioverze, kdy se arytmie narovná pomocí defibrilátoru a krátkého uspání pacienta. Pokud se u pacientů fibrilace síní opakuje a zároveň nemají žádné postižení srdečního svalu, lze využít další terapeutické metody, například katetrizační ablaci.

Pacienti zároveň užívají léky proti srážení krve, antikoagulancia, která jsou rozdělena na dvě skupiny. Do první z nich, která je k dispozici déle než 50 let, patří warfarin. „Jde o účinný lék, ale nese s sebou pro pacienta i řadu úskalí např. v podobě nesnášenlivosti s některými potravinami a léky, či větší nebezpečí krvácivých stavů, pokud hladina tohoto léku není u pacienta pravidelně kontrolována,“ uvedla MUDr. Hana Skalická, CSc., FESC, vedoucí kardiolog Kardioambulance s.r.o., předsedkyně České asociace ambulantních kardiologů. Druhou skupinu léků tvoří tzv. nová orální antikoagulancia (NOAC), která jsou pacientům k dispozici od roku 2010. „Tyto léky mají řadu výhod, především ty, že není nutné sledovat jejich hladinu v krvi, pacient proto nemusí chodit na žádné odběry. Studie ukazují na bezpečnost těchto preparátů, menší riziko krvácení, a proto jsou pro pacienty výhodnější,“ konstatovala MUDr. Skalická. Jak ovšem dodala, léky skupiny NOAK zatím nejsou pacientům předepisovány dostatečně, měly by se užívat častěji.

S cílem zvyšovat povědomí o fibrilaci srdečních síní coby rizikovém faktoru závažných kardiovaskulárních nemocí podepsaly na začátku listopadu pacientské organizace ICTUS a Sdružení pro rehabilitaci osob po cévních mozkových příhodách memorandum o aktivní spolupráci.

Lenka Kadeřávková