Aktuality

EKG od čtyřiceti let zdarma. Na prevenci je nutné myslet, na co a kdy máte nárok?

lidovky.cz, 1. 12. 2021
Češi podceňují prevenci. Řada z nich začne své zdraví řešit, až když mají nějaký problém. A to je špatně.
 
Typické nemoci, o kterých nemusíte vůbec vědět, ale můžou vás ohrozit na životě, jsou cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, ale i řada zhoubných nádorů. Například o tom, že máte rakovinu děložního čípku, prostaty nebo nádor na tlustém střevě nemusíte mít dlouhé roky ani zdání. A když začnete mít potíže, může být nádor v takovém stadiu, že už je léčba vysoce komplikovaná, nebo dokonce nemožná.
 
Nejčastější výmluvou pro zanedbávání preventivních prohlídek je nedostatek času. Mnozí k návštěvě lékaře nevidí důvod, pokud je nic nebolí. Racionální je přitom prevenci nepodceňovat. „Čím dříve se nemoc odhalí, tím dříve se začne léčit a rychleji dochází k uzdravení a návratu pacienta do běžného života,“ vysvětluje Vladimír Kothera, generální ředitel zdravotní pojišťovny METAL-ALIANCE. „Dřívější zahájení léčby rovněž znamená její vyšší úspěšnost a zpravidla i pro pacienta šetrnější způsob léčby. Zanedbatelný není ani finanční efekt.“
 
Jeho slova potvrzuje i praktická lékařka Jana Uhrová. „To, že řada lidí na preventivní prohlídky nechodí, je bohužel pravda,“ říká. „V dospělém věku nechodí k lékařům zejména mladší lidé, kteří se cítí zcela zdrávi, někdy je důvodem i nedůvěra, preference samoléčby podle doporučení známých či internetu, nedostatek času a někdy paradoxně i obava ‚aby mi něco nenašli‘. A určitá skupina občanů své zdraví úmyslně zanedbává.“
 
Přitom preventivní prohlídku by měl každý dospělý člověk absolvovat u praktického lékaře jednou za dva roky, ženy u gynekologa jednou za rok a všichni pak u stomatologa dvakrát ročně.

Praktik potřebuje informace

Preventivní prohlídka u praktického lékaře se skládá z anamnézy, celkového klinického vyšetření a dalších vyšetření se zaměřením na rizika onemocnění srdečních a cévních, nádorových a cukrovky. Lze při ní ale zjistit i jiné závažné a léčitelné nemoci. „Velmi důležité je, aby nás pacienti informovali o všech svých obtížích a léčbě u jiných lékařů,“ říká doktorka Uhrová. „To ale moc nefunguje. Kromě toho, že se zabrání zbytečným duplicitám, to může mít často zásadní význam pro další postup.“
 
Lékařka si vzpomíná na příklad ze své praxe: „Má pacientka při preventivní prohlídce uvedla, že se minulý rok léčila v kožní ambulanci s vyrážkou, dále na očním se záněty a na ortopedii kvůli bolesti kloubů. Žádné lékařské zprávy ale nedodala.“ Všechny zmíněné obtíže měly jednu společnou příčinu.
 
„Vzhledem k těmto údajům jsem provedla laboratorní vyšetření, jejichž výsledky potvrdily podezření na vzácné systémové autoimunitní onemocnění, které se v počátku právě těmito příznaky může projevovat a postupně postihuje i další orgány. A neléčené může končit smrtelně,“ vypráví lékařka.

Zhoubných nádorů přibývá

Prevence je velmi důležitá i u zhoubných nádorů. Počty nových případů stále stoupají, i když, jak říká přednostka Onkologické kliniky 2. LF UKFN Motol Jana Prausová, nárůst není tak strmý, jak býval dříve. Rakovina však zůstává jedním z největších „strašáků“ lidstva.
 
Česku je u žen nejčastější karcinom prsu, dále nádory zažívacího ústrojí, především tlustého střeva a konečníku, plic a gynekologické tumory. U mužů se nejvíce vyskytuje karcinom prostaty, tlustého střeva a konečníku, plic a poměrně častý je i nádor na ledvinách. „U všech těchto nádorů pozorujeme mírný pokles. Bohužel u jiných nádorů výskyt stoupá. Například u slinivky břišní nebo kůže,“ říká přednostka Prausová.
 
Zhoubné nádory se dají snáze vyléčit, pokud se zachytí včas, v co nejranějších stadiích nebo takzvaném předchorobí. Mnohé z nich ale v těchto fázích ještě nezpůsobují komplikace. Člověk o nich neví. Proto by lidé měli chodit na pravidelné prohlídky.
 
Příkladem jsou střevní polypy – pokud se na ně nepřijde, můžou se „zvrtnout“. Při včasném odstranění, z nich nic nevyroste. Podobné je to s děložním čípkem. Když se při laboratorním vyšetření stěru objeví přednádorový stav, postižená tkáň se odstraní a rakovina nepropukne.
 
„My onkologové nemoc ‚jen‘ léčíme, ale na prevenci má největší zásluhu praktický lékař,“ míní onkoložka. „Ten má o pacientovi největší přehled, ví, jaké prodělal nemoci, jaké má návyky či zlozvyky, závažné nemoci v rodině a tak dál.“
Chválí i celonárodní screeningové programy. „Pomáhají nám ve třech oblastech – v diagnostice karcinomu prsu (mamograf), karcinomu děložního čípku (stěr z děložního hrdla) a karcinomu tlustého střeva (stěr z konečníku na skryté krvácení ve stolici),“ vyjmenovává docentka Prausová. „Připravuje se čtvrtý screeningový program a tím je zjišťování karcinomu plic u kuřáků respektive těch, co kouřili a kouřit přestali.“ 

Kouření? Největší zabiják

Všechny programy jsou hrazené ze zdravotního pojištění. Nárok na ně máme od určité věkové hranice. Začíná se screeningem nádoru děložního hrdla u dívek od 15 let věku, a to každý rok jedenkrát. Pak následuje od 45 let screening nádoru prsu, který se dělá vždy jednou za dva roky. A poté pro ženy i muže od 50 roku je to screening nádorů tlustého střeva a konečníku jednou ročně, od 55 let pak jednou za dva roky.
 
Pro prevenci rakoviny je velmi důležitá i životospráva. Mezi negativní vlivy patří dlouhodobý stres, málo pohybu, špatné stravování, přemíra kouření, alkoholu nebo cukru. „Například kouření zdaleka nesouvisí jen s rakovinou plic,“ varuje onkoložka. „Negativně působí na celé spektrum orgánů od úst, jícnu, nosu přes plíce, žaludek, slinivku břišní až po střeva a močové cesty. Kouření je rozhodně jedním z největších zabijáků, a to se týká nejen maligních onemocnění, ale negativně ovlivňuje i cévy a srdce.“
 
V některých případech může za vznik zhoubného nádoru genetika. Například americká herečka Angelina Jolie si kvůli mutaci dvojice genů jménem BRCA1 a 2 nechala odstranit prsní žlázy. „Mě velmi mrzelo, že ji za to mnozí lidé odsoudili, že se jen chtěla zviditelnit. Ona přiznala, že je nositelkou tohoto genu, a našla odvahu nechat se ošetřit tak, aby vzniku nádorového onemocnění zabránila. A šla tak příkladem celé řadě žen, které jsou nositelkami podobných genetických problémů,“ uzavírá docentka Prausová.