Aktuality

Češi často umírají na mrtvici zbytečně. Na 175 tisíc lidí se srdeční arytmií se neléčí

lidovky.cz, leden 2019
PRAHA Pětašedesátiletý Kryštof trpí nepravidelným a často zrychleným srdečním rytmem, takzvanou fibrilací síní. Je u něj proto pětinásobně zvýšené riziko mrtvice. Lék, který by ho měl před cévní mozkovou příhodou ochránit, ale brát nechce, neboť vyžaduje dodržování komplikované diety.

Na vrub nepravidelného srdečního rytmu jde přitom pětina mozkových příhod. „Fibrilace síní způsobuje, že se hromadí krev v srdeční komoře a roste riziko sraženiny. Ta se může utrhnout a doputovat až do mozku, kde tepnu ucpe,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský.

Příznaky mrtvice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Příznaky mrtvice. | foto: Koláž Šimon/LNShutterstock

Jako takzvaný lék první linie se pro pacienty s arytmií v Česku užívá přípravek na ředění krve Warfarin. Léčba má ale řadu obtíží. Naředění musí lékař nastavit u každého člověka individuálně a měsíčně ho kontrolovat. Nebezpečná je příliš nízká hladina léku, ale i příliš vysoká. To pak hrozí vykrvácení. Ovlivnit ji mohou i potraviny jako zelí či špenát, proto je třeba držet dietu.

Na trhu jsou i nové léky na krevní sraženiny, u nichž taková rizika nehrozí. Nemusí se hlídat jejich hladina, jsou účinnější a s menšími vedlejšími účinky. Snižují množství cévních mozkových příhod i náklady na jejich léčbu. Jenže jsou dražší, a proto existuje řada bariér na jejich předepisování. Nemůže je třeba naordinovat praktický lékař, pouze specialista, kardiolog či chirurg.

Mozková mrtvice (grafika)
 

Důsledkem je i to, že prevence mrtvice není v Česku důsledná. S fibrilací síní žilo v roce 2015 na 335 tisíc pacientů, z nich 75 tisíc neužívalo žádnou léčbu, která by hrozbu mrtvice snižovala. Dalších zhruba sto tisíc lidí, kteří mají arytmii, se chrání nedostatečně – pouze aspirinem. Bez účinné ochranné léčby je tak na 175 tisíc pacientů, ukázala nedávná analýza dat Všeobecné zdravotní pojišťovny zpracovaná firmou OAKS Consulting.

K novým lékům se dostane jen každý desátý léčený pacient. Lékový regulátor však tvrdí, že větší zpřístupnění těchto přípravků by příliš zatížilo státní kasu.

Podle statistik postihne mrtvice zhruba 34 tisíc lidí ročně. Asi šest tisíc z nich zemře, jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí. A každý druhý je po mrtvici postižen invaliditou.

Hrozba cévních mozkových příhod raketově roste. Odborníci varují, že fibrilace síní je novou epidemií Evropy. Očekává se, že počet pacientů s tímto nejčastějším druhem arytmie se do roku 2030 zvýší o 70 procent.

V EU se nyní vynakládá na léčbu mrtvice asi 30 miliard eur ročně (zhruba 775 miliard korun). K výdajům je třeba připočítat i nepřímé náklady – ztrátu produktivity, sociální dávky či invalidní důchody.

Tlak na to, aby se bariéry v přístupu k novým, moderním lékům odstranily, se snaží vyvíjet především pacientské organizace Ictus a Sdružení pro rehabilitaci osob po cévních mozkových příhodách (CMP). Žádají, aby vznikla národní strategie prevence cévních mozkových příhod ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a odbornými společnostmi.

„Se znepokojením vnímáme, jak malý důraz klade česká společnost a kompetentní orgány odpovědné za zdravotnictví, včetně zdravotních pojišťoven, na vyhledávání, diagnostiku a účinnou léčbu tohoto kardiovaskulárního onemocnění,“ uvedli nedávno za Sdružení CMP místopředsedkyně Brigita Prokopenková a za organizaci Ictus ředitel Jan Dohnálek.

Státní úřad pro kontrolu léčiv podle informací LN nedávno hodnotil žádost o rozšíření podmínek úhrady u léčivého přípravku Eliquis. Pokud by jí vyhověl, zásadně by se dostupnost této léčby zvýšila a měly by z toho prospěch desítky tisíc až sto tisíc lidí. Lékový regulátor ale v hodnotící zprávě ze 6. září 2018 tvrdí, že by takové odstranění bariér mělo příliš vysoký dopad na rozpočet.

Srdce buší, dech se krátí

Fibrilace síní většinou nezpůsobí přímo smrt, ale kromě možné cévní mozkové příhody oslabuje srdeční funkce. Nemocní pozorují pokles výkonnosti, zadýchají se třeba při chůzi do schodů. Objevují se buď chvilkové, nebo trvalé fibrilace, u jednoho z pěti pacientů se chvilkové změní v trvalé do roka.

„Prvními příznaky bylo občasné bušení srdce, hlavně po ránu, kterému jsem nepřikládal větší důležitost. Postupně se tyto epizody opakovaly častěji, trvaly i několik hodin, během nichž jsem pociťoval nižší výkonnost a kratší dech při obvyklé námaze, jako je třeba chůze do schodů. EKG potvrdilo fibrilaci síní,“ popisuje osobní zkušenost profesor Vladimír Šrámek, přednosta Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Současná prevence mrtvice je složitá v tom, že existuje spousta věcí, které hladinu warfarinu v krvi ovlivňují. Některé potraviny, alkohol i léky – třeba ibuprofen či antibiotika. Úroveň hladiny léku je proto třeba každý měsíc kontrolovat krevními testy. Studie uvádějí, že správně nastavenou ji má celosvětově asi 50 až 60 procent těch, kdo warfarin užívají.

V Česku warfarin bere polovina pacientů s předepsanou léčbou proti krevním sraženinám: v roce 2015 na 130 tisíc lidí. Nové léky jako Elixis, Pradaxa nebo Xarelto, označované zkratkou NOAC, jsou přitom na trhu od roku 2010. Nevyžadují žádnou dietu ani kontroly.

Zdroj:https://www.lidovky.cz/domov/cesi-casto-umiraji-na-mrtvici-zbytecne-na-175-tisic-lidi-se-srdecni-arytmii-se-neleci.A190112_130859_ln_domov_ssu