Aktuality

Brněnští vědci spojí síly, aby vyvinuli pilulku na léčbu mrtvice

Brněnská.drbna.cz, 29. 7. 2020
Vědci ze sedmi různých institucí společně vytvořili klastr Stroke Brno. Ten má za cíl realizovat celý výzkum od počátečního nápadu až k pilulce, která pomůže pacientům s cévní mozkovou příhodou. Vzniklá skupina badatelů je v evropském měřítku jedinečná svou velikostí.
 
Léčbu cévní mozkové příhody chce zefektivnit skupina výzkumníků ze sedmi pracovišť. „Díky vzájemné spolupráci budeme schopni navazovat jeden na druhého tak, abychom na konci měli produkt, který bude pro pacienty hmatatelný. Mimo jiné také významně zefektivníme využití finančních prostředků,“ vysvětlil hlavní iniciátor klastru Robert Mikulík, který pracuje v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA-ICRC).

Zapojilo se několik institucí

Před deseti lety se na výzkumu podíleli pouze lidé pracující v FNUSA. Během let je ale potřeby pacientů namotivovaly, aby postupně začali oslovovat ke spolupráci i další instituce. Dalšími členy klastru jsou tak Biofyzikální ústav Akademie věd ČR (AV ČR), Loschmidtovy laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC, Ústav přístrojové techniky AV ČR, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Masarykův onkologický ústav a firma BioVendor – Laboratorní medicína. Za posledních pět let vytvořili sedm společných projektů a vydali deset vědeckých publikací.

Projekt je velkou výzvou

„Projekt je extrémně obtížný, je to taková osmitisícovka. Na ty se pokoušelo vylézt hodně týmů a nedostali se nahoru, takže my se o to pokusíme společně s kolegy. Zároveň je naším posláním vychovávat budoucí generaci, takže jsem rád, že se k nám připojí i studenti. Pokud zůstaneme pod vrcholem, tak ta budoucí generace se dostane až nahoru,“ vysvětlil motivaci pro zapojení vedoucí Loschmidtových laboratoří Jiří Damborský.

Současná léčba není příliš efektivní

V současnosti je první linií léčby farmakologické rozpouštění krevní sraženiny. Pacient dostane trombolytikum, které dokáže rozpustit 20 až 30 procent. Čím větší a závažnější však sraženina je, tím je menší šance, že látka zapůsobí. V těžších případech se využívá mechanické odstranění.
„Nevýhodou této léčby je ale její náročnost. Vyžaduje spoustu expertízy a drahé přístroje, takže v Česku je tak léčených jenom asi 5 procent pacientů,“ řekl Mikulík. Globálně je její využití spíše zanedbatelné. „Proto máme velký prostor ke zlepšení. I kdybychom zlepšili schopnost rozpuštění z 20 na 40 procent, už to bude mít velký dopad na průběh léčby,“ ohodnotil lékař.

Následky mohou být tragické

S mozkovou mrtvicí se potýkal i známý od Pavly Bútorové. „Ve výšce pracoval na schůdkách, zatočila se mu hlava a spadl. Ucpaly se mu cévy. Léčba ale nebyla moc úspěšná, protože měl ochrnutou celou pravou stranu těla,“ popsala. Ruku se mu už nikdy nepodařilo rozpohybovat. „Určitě bych byla ráda, kdyby výzkumníci našli vyhovující lék, který by pomohl těmto lidem vrátit se do normálního procesu života, nebo aspoň zmírnil případné tragické následky,“ sdělila Bútorová.

S rakovinou a infarktem u nás největší zabiják

Spolu s onkologickými a kardiovaskulárními onemocněními je cévní mozková příhoda jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Každý rok v Česku postihne 25 tisíc lidí a bezmála 10 tisíc pacientů na její následky umírá. Celosvětově ji prodělá více než 17 milionů jedinců ročně a je nejčastější příčinou trvalé invalidity u dospělých.